Východočeské plavárny
Plovárny v Litomyšli
První plovárna byla v Litomyšli kolem roku 1890 na rybníku Hluboký, jednalo se o dřevěnou stavbu, dva bazény a převlékací kabiny. Návštěvníci si zde mohli půjčit plavky i ručníky a kromě plavání v bazénech si mohli vypůjčit i loďky. Mezi lidmi je známá jako Stará plovárna a odděleně muži a ženy se koupali až do první světové války.
Nová plovárna se začala stavět v roce 1938 na místě rybníka Žaboškrť, podle návrhu avantgardního architekta Václava Kolátora. Válka stavbu přerušil, materiál z ní byl dokonce použit německou armádou při stavbě silničních zábran. Po válce stavba pokračovala. Na konci léta 1948 byl bazén dokončen a slavnostně otevřen, první sezóna ale začala až v následujícím roce.
Stejně jako vysokomýtská plovárna má i ta litomyšlská prvorepublikový duch. Ten byl zachován i při přestavbě v mezisezóně v letech 1994 a 1995. Přibyl vyhřívaný bazén a několik vodních atrakcí. Venkovní koupaliště bylo dodatečně propojeno s vnitřním krytým bazénem. Ani při nepříznivém počasí tak milovníci vodních radovánek nezůstanou na suchu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
