Pardubičtí architekti a stavitelé

Domy, kostely, veřejné budovy i průmyslové areály po desetiletí utvářely podobu města. Některé se dochovaly téměř beze změny, jiné poznamenaly přestavby a z dalších zůstaly jen staré fotografie, zažloutlé plány a vzpomínky. Jejich historie je přitom spojená s lidmi, kteří je navrhovali a stavěli a jejichž životní osudy byly často stejně pozoruhodné jako jejich práce. Patřili mezi ně Václav Otakar a Otakar Medkovi, Richard Goldreich, Ferdinand Potůček starší a mladší, Karel, Václav a Emil Kašparovi nebo Oldřich Liska.

Václav Otakar a Otakar Medkovi

Příběh Václava Otakara Medka a jeho syna Otakara zrcadlí zlomové události konce 19. a téměř celého 20. století. Na jeho počátku stojí muž z nepříliš majetných poměrů, který se vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších stavitelů východních Čech. Je to však také svědectví o velkých ambicích a ideologiích, které otce se synem nakonec rozdělily, i o složitých společenských změnách, kterým se museli přizpůsobit.

8 fotografií

Na podobě Pardubic se podepsali nejen jako architekti (např. dvě vily na Bílém Předměstí, činžovní dům v Havlíčkově, Polské a Bulharské ulici atd.), ale také jako významní místní stavitelé (Nouzové obytné domy na Čechově nábřeží, Bubeníkově a Polské ulici, Ředitelství pošt a telegrafů na náměstí Republiky, Dům pro sociální péči zdravotní Charlotty Masarykové atd.). 

Richard Goldreich

V Pardubicích prožil dětství i dospívání, začal tam podnikat a v Čívicích, které jsou dnes součástí města, si našel manželku. Talentovaný architekt a stavitel Richard Goldreich byl úspěšný i za hranicemi východních Čech.

8 fotografií

V Pardubicích ale vytvořil mimo jiné jednu z ikon zdejší průmyslové architektury – budovu továrny Telegrafia. Ta už je ale minulostí. Zůstaly po něm však další domy (vily a domy pro zaměstnance závodu) a některé z nich stavěl na svou dobu velmi inovativní metodou. Jeho tvorbu ovšem přerušila válka. Kvůli židovskému původu skončil v koncentračním táboře. 

Ferdinand Potůček starší a mladší

Pardubická nemocnice, sokolovna, fotbalový stadion, Husův sbor a řada dalších staveb by možná nestály nebýt otce a syna Ferdinanda Potůčka staršího a mladšího. Ferdinand Potůček starší (1866–1930) se sice narodil na Slovensku, svůj život ale posléze spojil s Pardubicemi, kde se aktivně zapojoval i do veřejného dění, mimo jiné jako starosta Sokola. V roce 1892 založil stavitelskou firmu a realizoval také vlastní projekty, například činžovní domy ve Smilově a Sladkovského ulici.

8 fotografií

S manželkou měl dvě děti, dceru Boženu a syna Ferdinanda, narozeného v roce 1895. Pro rodinu nechal postavit vilu Božena, která měla být nejen reprezentativním sídlem, ale také zázemím pro hospodaření a chov zvířat. Vila stojí dodnes, stejně jako sedm architektonicky zajímavých domů, které firma vybudovala v lokalitě Na Olšinkách. Jejich výstavba však podnik zadlužila a po smrti Ferdinanda Potůčka staršího firma zbankrotovala. Jeho manželka a syn museli majetek prodat a další osudy Ferdinanda Potůčka mladšího nejsou známy.

Václav Kašpar starší a mladší, Karel a Emil Kašparovi

Pardubická radnice, řada činžovních domů v okolí třídy Míru, školy, hydroelektrárna Mezi Mosty na Chrudimce nebo takzvané zahradní město na Bílém Předměstí. To je jen část staveb, na kterých se podílela rodina Kašparových. Zakladatelem stavitelského rodu byl Václav Kašpar starší, původem z Holic, který v roce 1881 vybudoval cihelnu v Mikulovicích. S rozvojem podniku mu výrazně pomohl stavitel a odborník na projektování cihelen Antonín Manych, který se později stal jeho zetěm.

Václav Kašpar měl ze dvou manželství celkem jedenáct dětí a několik jeho synů pokračovalo ve stavitelské profesi. Vznikla tak rodinná firma Václav Kašpar a synové, kterou po otcově smrti na počátku 20. století převzali především Emil a Karel, zatímco Václav mladší vedl cihelnu. K dalším stavbám spojeným s rodinou patří novoměstská škola, škola U Kostelíčka, bývalý Hotel Střebský, pardubické obilní skladiště, zimní tělocvična u bývalé reálky nebo kaplička v Ostřešanech.

Oldřich Liska

Architekt Oldřich Liska sice pocházel z Kolínska a žil v Hradci Králové, výrazně se ale podepsal také na podobě Pardubic. Spolupracovník Jana Kotěry a Josefa Gočára navrhl ve městě řadu staveb, z nichž mnohé jsou dodnes nepřehlédnutelné.

9 fotografií

Patří mezi ně dva činžovní domy ve Sladkovského ulici, obchodní a obytný dům Na Kopečku na dnešní třídě Míru nebo Dům Charlotty Masarykové ve Štrossově ulici, který původně sloužil sociální péči o matky a děti a dnes v něm sídlí pardubický magistrát. Jeho dílem je také budova někdejší Okresní nemocenské pokladny v ulici Karla IV., ve které dnes sídlí VZP. V Liskových stavbách se odráží vývoj české moderní architektury od dekorativního rondokubismu až po střízlivý funkcionalismus.