Vydejte se na Králický Sněžník. Budete pod ochranou Krulišáka a Rozvodnice

Podle současného ředitele Městského muzea Králíky Michala Kose za to může jeho předchůdce. „Když se ho v Informačním centru zase někdo ptal, jestli má Králický sněžník nějakého ochránce, vypálil od stolu: No jasně, je to Krulišák. A proč Rozvodnice? To souvisí zase s horou Klepáč v králickém masivu, kde máme raritu: hlavní trojí evropské rozvodí,“ vysvětluje Michal Kos.

Největší lákadlo

Nejvíc lidí stále láká výstup na Králický Sněžník. Pro ředitele Městského muzea Králíky je tento výšlap skutečně nádherným turistickým zážitkem. „ Nejvíc si užiju vycházku mezi slonem a pramenem řeky Moravy. To už ze sebe shodím batoh a procházím se po rovince asi dvě stě metrů. Dívám se dolů lavinovou dráhou do údolí řeky Moravy, a užívám si to.“

Pardubický kraj má tři nové národní kulturní památky

• Upravit
• Smazat

Pardubický kraj má více než 2 tisíce nemovitých kulturních památek. 18 z nich Národní památkový ústav prohlásil za národní kulturní památky. Nově se tímto označením můžou chlubit tři další -  poutní areál Hora Matky Boží u Králík na Orlickoústecku, kostel Panny Marie Pomocné na Chlumku u Luže na Chrudimsku a do třetice areál s kostelem Povýšení svatého Kříže v Jaroměřicích na Svitavsku.

Dalším lákadlem v králické oblasti je poutní místo Hora Matky Boží, které vzniklo na přelomu 17. a 18. století. Původně to byl mariánský kopec, kam putovali poutníci poprosit o odpuštění. Poutníci chtěli drobnosti, které by si z poutního místa odnesli. A tak lidé z Králík začali vyřezávat různé růžence, hračky a nakonec betlémové figurky. Ty nakonec slavily největší úspěch. V 18.  a 19. století proudily z Králík statisíce figur i do zahraničí.

Zmatky kolem první písemné zmínky o Králíkách

V Králíkách slavili v červnu 450 let od první písemné zmínky. A některým lidem to přišlo divné. V roce 1967 se totiž slavilo 600 let. Kam se tedy ty stovky let ztratily?

Z kláštera Hora Matky Boží je krásný výhled na Králíky|foto: Honza Ptáček

„Vychází to zřejmě z nepřesné interpretace listiny, která se dochovala a figurují tam Karel IV. A Čeněk z Potštejna. Listina pojednává o horách, možná dolech, v žádném případě ale ne o osadě, obci, natož o městě,“ vysvětluje Michal Kos.

První doložená písemná zmínka o Králíkách je z roku 1568. Ta pravá listina je vlastně protokol desek zemských. „Vymezují se v něm hranice mezi dvěma rody a jako svědkové jsou tam přizváni občané z Králík,“ uzavírá ředitel Městského muzea Králíky Jan Kos.