Vzácná žába na pozemku není problém, ale důkaz, že žijete ve zdravém prostředí

30. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ekologové mysleli také na plazy, kterým na vyhřívání připravili tzv. ještěrkovník

Co když se rozhodnete postavit dům, ale dávno před vámi se na pozemku usadil vzácný brouk nebo chráněná žába? Co když vám za domem vykvetou orchideje? Poradí krajinný ekolog.

Náplň práce krajinné ekoložky Kateřiny Zímové i dalších jejích kolegů zní idylicky. „Trávím spoustu času v přírodě a zjišťuji, jak místo, na kterém jsem, funguje. Někdy to přirovnávám k tomu, že jsem krajinný terapeut, zjistím si potřeby daného místa a navrhnu tam projekty vhodné pro přírodu. Nebo se snažím vyladit lidské projekty tak, aby příroda zůstala nepoškozena.“

Práce krajinných ekologů je důležitá pro to, aby se lidé naučili chápat v souvislostech. „Hodně se zaměřujeme na botaniku, co kde kvete, nebo co tam žije za zvířata. Ale krajinná ekologie dává tyto věci dohromady včetně vody, včetně vztahů s člověkem a jejich záměry. My všechno sesypeme do jednoho pytle. Kytičky, zvířátka, silnice, budovy a pak zjišťujeme, jaké vlivy se v místě vyskytují a jak vyhovět všem stranám.“

Život v souladu s přírodou

Konkrétní případ, kdy můžeme potřebovat služeb krajinného ekologa, je třeba stavba. „Když budete chtít postavit domek doslova na zelené louce, nebo někde mimo městskou zástavbu, nebo třeba v CHKO. Určitě je dobré konzultovat to s krajinným ekologem, který upozorní na úskalí, která můžou se stavbou nastat,“ říká Kateřina Zímová a dodává, že existují případy, kdy je to dokonce povinné. Například při stavbě v CHKO.

Čtěte také

„Během řízení byste stejně narazil na moment, kdy Vás úřad upozorní na to, že je potřeba zjisti výskyt chráněných živočichů a rostlin. Tím, že ekologa oslovíte už na začátku, tak vás úřad nepřekvapí a všechny podklady už budete mít připravené do stavebního řízení.“

Názory na soužití s přírodou se různí: „Jsou klienti, kteří se na mě obrací s tím, že z toho mají radost a chtějí třeba pro tu žabku vytvořit nějaký vhodný biotop. A pak existují i lidé, kteří jsou z toho vyděšení. Nechtějí, aby se k nim příroda stěhovala tak blízko, nebo se bojí omezení nakládání s pozemkem, kde se živočich vyskytuje. V tom případě vymyslím řešení.“

Poklad neutajíte ani nevyženete

Existují i případy, kdy se lidé výskyt chráněných rostlinných a živočišných druhů snaží zatajit, nebo je z pozemku dokonce vyhnat. „Stává se to. I z médií existuje představa o tom, že když se někde objeví chráněné zvíře, tak máte svázané ruce a už nemůžete nic dělat. To je mýtus. Není potřeba se děsit, když objevíte zvláště chráněný druh. Naopak je to pro vás pocta i známka toho, že žijete ve zdravém prostředí. Vždy můžeme vymyslet řešení, jak s těmi druhy fungovat dohromady, než se je snažit vystrnadit. Navíc za to hrozí velké pokuty a většinou se na to přijde, protože tyto druhy jsou monitorované a jejich výskyt je zmapovaný,“ vysvětluje Kateřina Zímová.

Jak pomoci

Přírodě ale můžete jít naproti a drobnými úpravami ji pomoci. „Existují brožury a knížky, většinou pod heslem živá zahrada. Základem je mít tam přírodní, trochu opuštěné koutky. Vysadit na zahradě nějaké domácí druhy dřevin, dát tam haldu kamení, jezírko, vodní prvky. To jsou všechno věci, kterými oživíte pozemek,“ radí Kateřina Zímová.

A pomoci přírodě může i člověk, který žije na sídlišti v paneláku. „Takový truhlík s kvetoucími bylinkami udělá velkou parádu pro hmyz, motýly i včely. Klidně můžete pěstovat mateřídoušku, tymián, meduňku, mátu, bylinky, které můžou být i pro nás dobré. Když si představíte, že v panelovém domě bude na každém okně nějaký truhlík tak to udělá velkou změnu,“ říká Kateřina Zímová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.