Lesníci hlásí semenný rok. Poznáte to podle kupy žaludů

„Žaludy a kaštany na našich organizačních jednotkách v lesních správách uvítáme jako krmivo pro zvířata. Ale pro umělou obnovu lesa nebo pro pěstování sazenic v lesních školkách podobný materiál využít nelze. Umělá obnova lesa má svoje zásady,“ říká Miloš Pařízek, ředitel Semenářského závodu Lesů České republiky.

Cesta semínka

Zmíněný závod působí v Týništi nad Orlicí a slouží ke zpracování semenné suroviny lesních dřevin. Má celorepublikovou působnost. „Vyrábíme osivo pro lesní školkaře. Přímo ho dodáváme pro pěstování sadebního materiálu, případně ho dlouhodobě uchováváme v mrazicích a chladicích boxech k překlenování období, kdy v lesích není úroda semen a plodů.“

Čtěte také

Lovci šišek sklízí smrkové krasavce. Je to pojistka pro zachování druhu

Celý řetězec začíná u dospělých porostů, které lesníci posuzují z řady hledisek. „Musí splňovat požadavky na kvalitu dřeva anebo na odolnost proti působení vnějších vlivů. Teprve z vybrané úzké skupiny lesních porostů je možné semínka sbírat. Jenom taková nám dávají záruku, že ty následující porosty zase budou kvalitní, pěkné a odolné,“ zdůrazňuje Pařízek.

A jak to funguje? „Semínko se sebere ze stromu anebo ze země a během podzimní sezóny se zpracuje v našem závodu. Následně se na jaře vyseje v lesní školce. Některé sazenice se dají vypěstovat během jednoho roku. Ale třeba jedle může trvat až pět let.“

Lesní žně

Letošní rok je podle Pařízka mimořádně úrodný z pohledu množství semen a plodů lesních dřevin. „Urodily se prakticky všechny druhy včetně listnáčů. Sami to můžete poznat při procházkách lesem, kdy vám pod nohama křupou spadané žaludy a bukvice. Pro nás je to samozřejmě radost, ale zároveň i starost, protože objem zpracovávané suroviny je v letošním roce opravdu mimořádný.“

Každý druh dřeviny má období, ve kterých zaznamenává silnější úrodu. „Některé druhy plodí každoročně jako třeba topol, osika anebo břízy. Pak jsou ale dřeviny, které plodí až za deset let.“

Vždy záleží na počasí v daném roce. „Známe to ze zahrádek. Na jaře můžete mít nakvetlou třešeň anebo meruňku. Pak přijde pozdní mrazík a z úrody pro celý rok není nic. V lese to funguje obdobně. Přijde přísušek a nasazené plody na stromech zaschnou. Strom v pudu sebezáchovy odstraní to, co primárně v tu chvíli nepotřebuje,“ popisuje Miloš Pařízek.