Z černého neohrabaného hříběte se stane majestátní bělouš. Ale až po sedmi letech

Hříbě starokladrubského bělouše Etnika se svou matkou
Hříbě starokladrubského bělouše Etnika se svou matkou

Starokladrubským běloušům se rodí černá hříbata. Připomínají nohaté a neohrabané oslíky. Svou bílou barvu získávají postupně až do sedmého roku, kdy dospívají. Je to dané historicky. Bílé mládě by v přírodě neobstálo, protože predátoři by mu nedali šanci. Byli jsme se podívat přímo v porodnici, kde se na jaře rodí hříbata přesně podle připařovacího plánu. 

Hříbata se v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem rodí od února do konce června. Letos jich bude čtyřicet pět. Hříbě už se po dvaceti minutách postaví na nohy a shání se po mléku. V této době se vám naskytne jedinečný pohled na bílé klisny se svými černými neohrabanými mláďaty na pastvinách kolem hřebčína.  

Na které koně jsou v Kladrubech opravdu pyšní? Na ty, kteří jsou vybráni, aby zastávali ceremoniální službu při Dánském královském dvoře a při královské gardě ve švédském Stockholmu. Pro tyto účely se šlechtí. A jejich chov má dlouhou tradici.

Starokladrubský kůň je jedinou živou Národní kulturní památkou v České republice. Tradice chovu koní začala v Kladrubech nad Labem už ve středověku. Koně se tam nejprve chovali v osadách, později za Pernštejnů v oborách a nakonec v Kladrubech nad Labem Habsburkové založili hřebčín. 

Důležitý je letopočet 1579. Tehdy Rudolf II. povýšil hřebčín na císařský s tím, že právě odtud budou koně putovat na jeho dvůr. Od této významné události letos uběhlo 440 let.​

Pavel Nesvačil ukazuje moderátorkám koně v postroji

Hřebčín míří do UNESCO

Hřebčín v Kladrubech nad Labem usiluje o zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Projekt pečlivě zpracovává několik let. Po posledních připomínkách je všechno na dobré cestě a je naděje, že by se to příští rok konečně mohlo podařit. „V loňském roce Česká republika oficiálně nominovala Krajinu pro chov a výcvik ceremoniálních a kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam UNESCO. V současné době jsme ve fázi hodnocení,“ uvádí podrobnosti Jiří Machek.

Krajina okolo hřebčína je přizpůsobená koním přímo na míru. Proto jsou některé aleje s rovnými cestami a jiné do oblouků. Koně se tam učí chodit v zápřeži, zatáčet a ovládat kočár, do kterého jsou zapřažení. K Národnímu hřebčínu Kladruby nad Labem patří ještě hřebčín ve Slatiňanech na Chrudimsku, kde se chovají starokladrubští vraníci.