Za svitu loučí, pověsti z Vysokomýtska a okolí
Vraclav, Cerekvice, Hemže, Popovec, Ostrov, Svatý Jiří a Horní Jelení jsou místa kam se vypravíme po stopách dávných pověstí. Ty na počátku minulého století sesbíral a zapsal Antonín Hlinecký.
Za svitu loučí býval v minulosti nejlepší čas pro vyprávění příběhů. A tak také nazval před sto lety svůj soubor pověstí z Vysokomýtska a okolí pedagog, spisovatel a rodák ze Skutče Antonín Hlinecký. V nikdy nevydaném rukopise, který objevili v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě, jsou legendy zapsané jeho rukou, ale i příběhy, které zaznamenali jeho žáci z vyprávění svých babiček a dědečků.
Píše se v nich o vodnících, světýlkách, princeznách i jiných pohádkových postavách, ale také těch skutečných, historických. A místa, která se v nich popisují, dodnes najdeme. Pojďme se společně zaposlouchat do vyprávění pověstí z rukopisu Za svitu loučí a vypravit se po stopách těchto příběhů.
Související
-
Za pověstmi z Choltic, do Svinčan, Raškovic a Svojšic
Ohnivý muž, poklad, dub, který pamatuje tvory z dávnověků, strašlivý mord nebo bezedná jáma. To jsou témata pověstí, které se povídají na Přeloučsku.
-
Za pověstmi z Knířova do Střemošice a na Žižkův stůl
Zázračný obraz Madony mají prý v poutním kostele v Knířově u Vysokého Mýta. Neméně záhadná je pak tamní studánka, která prý uzdravuje oční neduhy.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
