Za pověstmi z Choltic, do Svinčan, Raškovic a Svojšic
Ohnivý muž, poklad, dub, který pamatuje tvory z dávnověků, strašlivý mord nebo bezedná jáma. To jsou témata pověstí, které se povídají na Přeloučsku. Co najdeme na místech, ke kterým se váží?
Z gotické tvrze ve Svojšicích zůstala jen mohutná zřícenina. Když ji po stavovském povstání museli její majitelé Gerštorfové opustit a odejít do exilu, pomalu ale jistě pustla.
Pověst, která se o ní vypráví, nás zavede až na počátek 19. století. Tehdy prý přijel do obce záhadný cizinec, důstojník z napoleonských válek a najal si v obci řemeslníka. Tomu nakázal v jedné části tvrze kopat. A dokopali se až k pokladu. Šlo prý o rodové dědictví, které tam zanechali Gerštorfové, když museli do exilu. Důstojník prozradil, že je jejich potomkem.
Ohnivý muž a bezedná jáma
Že pověsti nevznikají jen z dávných středověkých legend, o tom svědčí příběh z Jedousova a Choltic. Tam totiž v 60. letech 19. století vystavěli cukrovar a někdy v té době prý jeho pracovníky vyděsil požár u nedalekého Jedousova. Když jej běželi uhasit, zjistili, že se jedná o ohnivou kouli, která putuje od Jedousova po polní cestě. Nazvali ho ohnivým mužem a dodnes je možné se na dráhu jeho putování podívat ideálně z vyvýšeniny u Choltic. Ale pozor, jde o další záhadné místo. Kdysi tam bývala šibenice a dnes na jejích základech stojí mnohametrový kříž.
O něco starší je pak pověst o zatopeném lomu u Horních Raškovic, který prý nemá dno a tak se mu říká Bezedná. Podle legendy se tam utopil s koněm a vozem zlý správce a právě to, že jáma nemá dno, zjistili, když se ho pokoušeli vylovit. Prý se jednou za rok z jámy vynoří oj tohoto vozu. Děsivých legend o Bezedné je ale více. Třeba ta, jak se do ní potápěl muž. Spatřil v ní prý výjev pekla a z té hrůzy do několika dnů zemřel.
Pověsti o dubu a strašlivém neštěstí
Podle legendy tam rostl 750 let. Dub Theodor u Svinčan býval navíc také po staletí poutním místem. Dnes je tam dub nový. Ten původní zničil v roce 1982 blesk. Obyvatelé Svinčan si starý dub cenili i proto, že připomínal dobu, ke které se váže legenda. Tehdy prý z pralesů vyběhla divoká svině a ryla v zemi, až vyryla zvon. Ten pak místní dali na věž kostela, ale zvonění prý znělo jako slova: vyryla mě svině. Ta se pak objevila jak v názvu obce, tak v obecním znaku.
Ke Svinčanům se pak váže ještě další pověst, je o jednom strašlivém mordu, velkém neštěstí. To připomínal po dlouhá léta náhrobek na dnes už zrušeném hřbitově u kostela sv. Vavřince v centru obce. Byla na něm rozseklá hlava dívky, urozené panny, které otec nepřál sňatek s mužem nižšího společenského postavení. A tak při jedné potyčce, kdy dívka svého milého bránila, právě ji omylem zasáhl úder otcova meče a rozťal jí hlavu. Stalo se to prý na místě dodnes zvaném Lepka.
Související
-
Za pověstmi z Knířova do Střemošice a na Žižkův stůl
Zázračný obraz Madony mají prý v poutním kostele v Knířově u Vysokého Mýta. Neméně záhadná je pak tamní studánka, která prý uzdravuje oční neduhy.
-
Nejvíc jablek sklidí ve Svinčanech. Naplní 180 vagónů
Největší ovocné sady našeho kraje najdete na Pardubicku, mezi obcemi Svinčany a Choltice. Dnes v nich roste nejvíce jabloní, kdysi ale hlavním artiklem bývaly třešně.
-
Kdo je ta krásná žena před svojšickou tvrzí?
Narodila se ve Svojšicích v rodině hajného Sýkory. V 22 letech se vdala a přijala jméno i nelehký osud svého muže Karla Havlíčka Borovského. Společně i s dcerou Zde...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
