Žabotlam nebo panťák

Rozloučení s posledními dvěma pantografy - žabotlamy na nádraží Praha Libeň
Rozloučení s posledními dvěma pantografy - žabotlamy na nádraží Praha Libeň

Tak nám přejmenovali panťák, paní Millerová, řekl by Švejk a pokýval by hlavou. Jojo, to tak bejvá. Někdo je celej život lotr, ale když umře, stane se z něj světec. A z našeho panťáku se na jeho konci stal žabotlam.

Začalo to letos v létě. Nejprve to říkali v televizi ve zprávách. Prý končí žabotlam, kterému se říkalo pantograf nebo panťák. V Kolíně jsme si všichni klepali na čelo. Od šedesátých let jsme jezdili z Kolína do Prahy a zpět, panťákem nebo pantografem a nikdo z nás nikdy neslyšel, že by se mu říkalo žabotlam!

Ale druhý den jsem si to přečetla i v novinách. Titulek článku byl: Žabotlam jede naposled. Do muzea.

A žabotlam byl nejenom v titulku, pan redaktor „žabotlamoval“ i v článku!

„Pantografy byly ve své době průlomovými vlaky. Žabotlamy, jak se jim říkávalo, mají řadové označení 451 a 452 a vyráběly se ve Vagónce ve Studénce."

Věříte, že mě opravdu zajímalo, kdo na to přišel? Kdo první v srpnu 2018 řekl, že se pantografům říkávalo žabotlamy? Každá nit má přece svůj konec!

Ulevilo se mi až druhý den. V televizi byla reportáž s jedním ze strojvůdců poslední jízdy pantografu. Reportér opět nazval náš panťák žabotlamem, ale mladý strojvůdce zavrtěl hlavou. „Vždycky pantograf nebo panťák. Žabotlam se mu neříkalo.“

Když jsem se na facebooku zmínila, že se našemu panťáku říká žabotlam, připojilo se do diskuse asi sto lidí. Většina mi dávala za pravdu, ale menšina byla neoblomná. Prý je to Žabotlam a tečka. Jedna paní od Ústí nad Labem dokonce ofotila jízdenku, na které bylo opravdu napsáno: Žabotlam.

Když se začaly vytvářet dva nesmiřitelné facebookové tábory, uklidnil nás odborník přes České dráhy a vysvětlil nám, že osobnímu vlaku, o který se dohadujeme, se od Pardubic do Prahy, říkalo panťák a od Prahy do Ústí nad Labem to byl žabotlam.

A další odborník, jistý Ivan Marek, mi na facebook napsal toto:

„Paní Fuchsová, je jiné pojmenování železničních vozidel mezi cestující veřejností a jiný slang používají ti, kteří s těmito stroji pracují. Vím, že žabotlam není nic, co by sedělo k panťáku, ale i ostatní mašinky mají své přezdívky, často ne příliš líbivé. Například Krysa, Hrboun, Krokodýl, Brejlovec a další. Ale také máme třeba Bardotku, Rosničku, Šlechtičnu, nebo Banán, Bagetu či Ešus.

Ešus je nástupcem právě toho pantografu. Popřejme žabotlamu i pantografu dlouhá léta v železničářském důchodu, a věřím, že se s nimi při nějakých příležitostných jízdách určitě ještě setkáme.“

Tímto odborným vysvětlením Ivana Marka, končím i já debatu o tom, zda je správné označení Panťák nebo Žabotlam, a děkuju oběma mašinkám za všechno, co pro nás dlouhé roky dělaly!