Stal se zázrak!

Víte, pokaždé když vidím výsledek „práce“ některého z kolínských hovad, mám strašný vztek. Když je to ve všední den, zavolám Kateřince Klérové na Městský úřad a ta okamžitě zařídí nápravu. Ale co mám dělat dneska, když je sobota ráno!?

Představila jsem si, jak kolem vykopnutého koše a vysypaných odpadků budou chodit sobotně i nedělně naladění lidé a pohled na hromadu odpadků a na vykopnutý odpadkový koš, jim zkazí sobotní náladu, a bude jim kazit náladu i v neděli a ještě v pondělí ráno. Měla jsem zkaženou náladu také. A hodně.

Víte, abych se pokusila koš nasadit zpátky, na to jsem ani nepomyslela. Já, která jsem si léta myslela, že televizní ovladač se nabíjí televizními vlnami, a byla jsem v šoku, když jsem se dozvěděla, že má uvnitř baterii, já, která se děsí každého nového přístroje v domácnosti, a než koupit novou pračku, radši bych prala na valše, já bych se tedy opravdu, ale opravdu nepokoušela odpadkový koš nasadit zpátky, ani kdybych si myslela, že to půjde! A mě ani na vteřinu nenapadlo, že by to šlo!

Odvedla jsem Baxíka domů, vytáhla jsem staré gumové rukavice a vzala si lopatku a smetáček, který jsem doma měla na „horší“ smetí. Koš sice nepověsím, ale opřu ho o trubku a smetí zametu a hodím ho zpátky do koše.

Celou dobu jsem v duchu nadávala na neznámé hovado, které si z pátku na sobotu zvýšilo sebevědomí tím, že vykoplo odpadkový koš tak šikovně, že se jeho obsah rozsypal na chodník.

A pak, moje milé posluchačky a moji milí posluchači, pak se stal zázrak!

Stal se zázrak, skály mají chuť kvést, stal se zázrak, náhle zkoušíš se vznést, hlídej ten zázrak, nech se jím dál vést, bez váhání…

Představte si, že během necelých deseti minut, co jsem byla doma a připravovala se na útok na odpadkový koš a na odpadky, někdo vykopnutý odpadkový koš nasadil zpátky a odpadky, rozházené kolem, do něho naházel!

Stal se zázrak a skály mají chuť kvést!

A víte, co je na celé věci nejzajímavější?

Vůbec mě nezajímá hovado, které koš vykoplo a rozházelo kolem něho odpadky. Ať ho, pro mě za mě, vezme čert a odnese ho co nejdál od Kolína!

Mě zajímá ten, kdo dal vykopnutý koš zpátky na panty, a odpadky sesbíral.

Tomu bych chtěla poděkovat.

Toho bych chtěla poznat.

A nemusela bych se ho ptát, proč to udělal. Protože to je přece každému jasné.

Vlastně mě celá situace kolem koše, odpadků a hlavně kolem toho někoho tajemného, kdo umí dělat zázraky, potěšila.

Protože dokud nás budou zajímat ti, co dělají zázraky, dokud nás budou zajímat ty lepší věci, které jsou kolem nás a dělají nám radost, tak to ještě s námi a se životem kolem nás, nebude tak zlé, mám pravdu?