Zapomenuté osobnosti Pardubického kraje

Hubert Engelmar Unzeitig, Anděl z Dachau ze Svitavska

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vzpomínka na primici pátera Engelmara v jeho rodném Hradci nad Svitavou

Měl vést rodinný statek v Hradci nad Svitavou, zvolil si ale povolání kněze a misionáře. Hubert Engelmar Unzeitig jako odpůrce nacistů a obhájce Židů skončil v koncentračním táboře, kde posléze zemřel. V roce 2016 pak byl za své skutky blahořečen.

Hubert Unzeitig se narodil v roce 1911 v dnešním Hradci nad Svitavou v německé rodině drobných zemědělců, která v tomto kraji žila už od 16. století. Jako jediný chlapec z pěti sourozenců byl po smrti otce vychováván s tím, že převezme starost o rodinný statek. Hubert ale toužil vydat se jinou cestou, stát se knězem a misionářem. Přestože byla jeho matka velmi věřící, přijmout toto rozhodnutí jediného syna, bylo pro ni, samoživitelku, velmi těžké. Nakonec ale svolila.

Hradec, Zvonková, Dachau

Mladý Hubert se tak dostal do Kongregace marianhilských misionářů a po absolvování studia a vstupu do řádu přijal jméno Engelmar. Kněžské svěcení obdržel krátce před vypuknutí 2. světové války, 6. srpna 1939. Stihl ještě vykonat primici ve svém rodném Hradci nad Svitavou, bylo to ale v době, kdy je už obec v Sudetech připojena k Říši.

Informační panel věnovaný Hubertu Engelmaru Unzeitigovi

A shodou okolností také v Sudetech, v Zadní Zvonkové, dnes už zaniklé vesnice na Českokrumlovsku, začínal Engelmar Unzeitig jako farář. Tam taky ve svých kázáních mimo jiné opakovaně kritizoval nacismus a pronásledování Židů, za což byl v dubnu 1941 zatčen a posléze poslán do koncentračního tábora v Dachau.

V koncentračním táboře pak pomáhal, jak mohl, především těm nejubožejším, ke kterým se věznitelé chovali nejkrutěji, tedy ruským a ukrajinským zajatcům. Měl už z dřívějška základy ruštiny, rychle se učil, a tak pro ně také překládal Bibli.

Především ale pořádal sbírky jídla mezi spoluvězni. Nejen spoluvězně, ale třeba i dozorce nebo ruského důstojníka svým příkladným životem podle zaznamenaných výpovědí přivedl ke křesťanství. A když se pak v roce 1944 v táboře rozšířil tyfus, šel se sám starat o nemocné a na tyfus pak krátce před osvobozením tábora 2. března 1945 zemřel.

Za svůj příkladný život, mučednictví a pomoc bližním byl pak páter Hubert Engelmar Unzeitig v roce 2016 blahořečen.

Spustit audio

Související