Zdeněk Sigmund – malíř
Doyen mezi pardubickými malíři nedávno oslavil krásných 88 let
Zdeněk Sigmund se narodil 29. října 1924 v Praze v rodině akademického malíře. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (dva semestry u prof. Otakara Nejedlého), potom na Pedagogické fakultě v Brně u prof. Vincence Makovského, B. S. Urbana a Eduarda Miléna. Absolvoval v roce 1950 a o rok později byl přijat do Svazu českých výtvarných umělců.
Zdeněk Sigmund – malíř
Svůj život spojil s Pardubicemi, kde bydlí a s Heřmanovým Městcem, kde má svůj ateliér. Mnozí znají Sigmundova zátiší, polabské či provensálské krajiny, v pozdějším věku začal i s portréty. Nevěnoval se jen kresbě, na výstavách můžeme často najít i jeho keramiku (talíře, vázy, kachle…) plasticky dotvářenou nejrůznějšími technikami, má za sebou i realizace pro architekturu. V seznamu jeho samostatných výstav najdeme nejčastěji Prahu, Pardubice a Heřmanův Městec, objevili byste v něm však také Brno, Chrudim či Jičín. V zahraničí vystavoval na Světové výstavě EXPO´58 v Bruselu, v letech 1965, 1966 a 1967 v italské Faenze, zastoupen byl také na výstavách československé keramiky v Istanbulu, Sofii, Ženevě a jinde.
Aktuálně vystavuje svoje obrazy bříz ve foyeru Východočeského divadla. I když nedávno oslavil krásných 88 let, stále se věnuje tvorbě. Jak sám říkám „jen musím najít nějaké téma, kterému se teď budu věnovat. Já prostě musím malovat.“
I příští týden si Jolana Voldánová pozve na rozhlasové Rande výjimečnou osobnost pardubického kulturního života. Do studia dorazí uznávaný český varhaník, zakládající ředitel pardubické Konzervatoře, pedagog a dlouholetý politik Václav Rabas. Ten zažil pocit, jaký se dostavuje většinou na rockových koncertech. Když v roce 1971 v rámci Mezinárodního festivalu hudby ve Štrasburku uvedl mimo jiné Symfonii č. 8 „Antifony“ Miloslava Kabeláče, úspěch díla byl tak famózní, že potlesk ve stoje v katedrále trval plných 22 minut. Nejen o tom bude řeč v pátek 30.11.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
