Zeleninový guláš s hlívou ústřičnou. Dobrota, na které si určitě pochutnají nejen vegetariáni

Guláš je jedno z nejoblíbenějších českých jídel. Pokud máte raději ostřejší, stačí přidat feferonku, nebo trochu pálivé papriky. Plný talíř voňavého guláše, k tomu kousek chleba a půllitr piva - už se vám sbíhají sliny?

Víte, že guláš je původně maďarský pokrm tvořený nakrájenými masovými kostkami v omáčce z cibule, kořeněné paprikou? Slovo je odvozeno z maďarského „gulya" (stádo hovězího dobytka), ze kterého pochází maďarský název gulyás (výslovnost [gujáš]) a z toho dále české guláš.

V původní maďarské verzi jde o hovězí (jak název napovídá) polévku, která není NIKDY zahušťována moukou. Uvařit si ale můžete i bezmasou variantu guláše!

Suroviny:
500-600 g hlívy ústřičné, 3-4 ks stroužky česneku, 2 ks bobkové listy, 2 ks větší cibule, 1 mladá cuketa, 1 paprika, 2 lžíce sádla (nebo odpovídající množství oleje), 1 lžíce sladké mleté papriky, 1 lžička mletého chilli, pár kuliček nového koření, kmín, pepř, sůl

Postup:
Na sádle (vegetariáni na oleji) osmahneme dotmava na kostičky pokrájenou cibuli.
Přidáme očištěnou a pokrájenou hlívu, okmínujeme a chvilku restujeme.
Zaprášíme paprikou, přidáme na kostičky pokrájenou cuketu a na proužky nakrájenou papriku, dále vývar, utřený česnek a koření.
Osolíme dle chuti a dusíme doměkka, kdo chce, může zahustit jíškou.

Guláš ač má blízko k polévce, může být i hlavním jídlem. Mimo Maďarsko se pod pojmem guláš rozumí dušené maso následně zahuštěné, podávané se všemožnými přílohami. Tato krmě se blíží maďarskému perkeltu.

Dršťková polévka z hlívy

Základem guláše vařeného u nás je cibule, která se smaží na sádle nebo rostlinném oleji. K tomu se přidá maso a mletá paprika, které se zpravidla orestují, pak se přidá rajčatový protlak a poté se vše zaleje, hovězím, příp. zvěřinovým vývarem či vodou a dusí do měkka.

autor: Zdeňka Kabourková

Související

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.