Zimní čas byl naposledy za Gottwalda. Nevěříte?
Koncem března nás to zase čeká. Začne platit letní čas. Hodinky si musíme přetáčet dvakrát do roka. Změna se rýsuje, ale zatím dál jedeme postaru.
„Je to ve fázi klidu a jde o téma, které nikoho nezajímá. Věci se bohužel nedotáhly tak, jak měly. Problematická směrnice Evropské unie určovala, že se čas v březnu a v říjnu posune. Už byla zrušená i díky tlaku českých europoslanců. Teď si mají státy určit, který čas bude nakonec platit,“ říká senátor a bojovník za ustálení času Petr Šilar.
Zásek trvá
Nakonec se ukazuje, že není tak jednoduché určit, který ze dvou časů bude platit trvale. „Vlády se nemohly dohodnout a premiéři to kvůli jízdním řádům dali na starost ministrům dopravy. Hlavně rakouští odborníci upozorňovali, že se všechno ještě musí vyhodnotit.“
Šilar si myslí, že většině lidí vadí střídání času. „Prokazatelně části populace způsobuje zdravotní a somatické potíže, nejvíc malým dětem a starším lidem. U nás se letní čas zavedl nařízením vlády ze dne na den. Ale zrušení trvá roky.“ Argumentem pro letní čas bývaly údajné energetické úspory.
Jako opak letního času se často nepřesně používá zimní čas. Oficiálně ale jde o středoevropský čas. Ten zimní zavedla někdejší vláda Klementa Gottwalda v roce 1946. Tenkrát se ručičky vracely o 60 minut zpátky, takže jsme byli dokonce dvě hodiny za letním časem. I když se zákon v praxi uplatnil jenom jednou, nikdy se nedočkal oficiálního zrušení. Teoreticky tak platí dodnes.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
