Zlaté časy kůrovci utne příroda. Až dodá vodu

„Zdědili jsme většinou zapojené monokultury, tedy celoplošný pokryv, což vyhovovalo v době, kdy bylo srážek dost. Jednou z cest, jak omezit stres dřevin, je porosty vhodným způsobem proředit. Nejde o kořistnickou těžbu. Vybíráme slabší kusy, nemocné, napadené houbou. Zbývající část porostů má větší šanci dostat se k vodě. Dochází i k přirozené obnově,“ myslí si lesník Milan Hron.

On sám spravuje lesy v Pardubickém kraji podle principů Pro Silva. „Základním principem je trvalý kryt lesní půdy, tedy hospodaření bez holosečí. Dalším principem je péče o jednotlivý strom. Nejde se tam s nějakým plošným zásahem. Platí taky pravidlo správný strom na správné místo. Jde o to, jestli dokážeme změnit nastavenou cestu.“

Gratulanti mezi stromy

Aktuální Mezinárodní den lesů může být dobrou příležitosti k výletu do zeleně. „Lidé by se tam měli jít podívat, pořádně se rozhlédnout a zamyslet se nad tím, jak moc lesy potřebujeme. Určitě by se měli prostřednictvím svých zákonodárců snažit o to, aby lesy byly opravdu trvale udržitelné. Těžko můžeme po občanech chtít, aby si odnášeli domů kůrovce, což by asi pomohlo nejvíc,“ říká v nadsázce.

Kůrovec srazil cenu dřeva, lesníci na Chrudimsku omezují těžbu

• Upravit
• Smazat

Lesníci na Chrudimsku přestávají kácet kvůli nízkým výkupním cenám dřeva. Situaci na trhu výrazně ovlivnila likvidace následků kůrovcové kalamity v jiných částech republiky. Proto se radši některé radnice rozhodly počkat a pilky prozatím dřevorubci pověsili na hřebík.

Na lesích se dnes podepisuje šablonovité hospodaření minulých let. „Každá šablona přináší výhody i nevýhody. Původně zaručovala plánovitý výnos, poměrně koncentrované těžby, hodně dříví na jednom místě. Bylo to technicistní, automatizované. Šablona ale ve vztahu ke změně klimatu přestala vyhovovat. Dostáváme se do složitého období, kdy zase lesy šablonovitě odchází. Kdybychom dřív věděli, co víme teď, asi bychom postupovali jinak,“ myslí si Hron.

Škůdci bují dál

Skoro každá dřevina má podle analytika nějakého takzvaného kůrovce. „Borovice jich třeba má nejvíc druhů, smrk zase nejnebezpečnější a lavinovitě se šířící. V souvislosti se suchem se smrky neubránily. Kůrovec dokáže způsobit škody na modřínu, dokonce se v některých oblastech objevuje i na buku. Z krátkodobého pohledu bych lesům popřál co nejvíc vody. Těžko kůrovcovou kalamitu lesníci sami zastaví. Pomůže zase jenom příroda.“

Les budoucnosti by měl být pestrý, členitý po všech stránkách. „Každá dřevina má nějaké své růstové požadavky, a to v nadzemní i podzemní části. Když dáme možnost širokému spektru dřevin k zaujetí vhodných pozic, může vyrůst les odolný vůči většině negativních jevů,“ tvrdí předseda Pro Silva Bohemica. Jde o spolek lesníků, kteří ctí přírodní zákonitosti a kteří chtějí maximálně využít tvořivých sil přírody při pěstování lesa.