Rotunda, studánky, poutní kaple a další tajemná místa okolí České Třebové

Vlastně nikdo ani neví, kdy a proč byla románská Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové postavena. Je jen opředena řadou legend. Pravděpodobně vznikla někdy v první polovině 13. století snad jako soukromá kaple šlechtického lokátora, tedy člověka, který byl pověřený zakládáním města. Byla několikrát přestavěna a opravena. V 16. století k ní přistavěli zvonici a v roce 1840 klasicistní předsíň, přes ty se dnes do rotundy vchází.

Záhadou je také barokní oltář v rotundě. Nejsou žádné záznamy o tom, kdy se tam objevil, ani kdo je jeho autorem. Také se málo ví, že pod prostorem za kněžištěm je kostnice. Tu tam vyhloubili v polovině 18. století. A v podstatě žádné informace nejsou ani o varhanách, které dodnes krásně zní z výšky malé kruchty rotundy.

Úchvatný pohled z vrchu Třebovských stěn

Údolí skuhrovského potoka

Pokud se vydáte do okolí obce Rybník, nemůžete minout jednak stopy trampů všech generací, a pak také smyslově naučnou stezku. Nese název Údolím Skuhrovského potoka a kromě klasických informačních tabulí nabízí také zábavu spojenou s poznáním. Na asi 8 kilometrů dlouhé trase, která se dá projet také na kole a částečně i s kočárkem, je skoro 20 zastavení, kde je možné se seznámit s přírodou a ozkoušet si všechny své smysly.

A to, že bylo okolí Skuhrovského potoka vždy rájem trampů, je pak zřejmé z řady srubů, chatiček a třeba i indiánských totemů. Najdeme tam ale také připomínky toho, že údolím procházela hranice Sudet. Na české straně nebyl dostatek vody, a tak se velmi cenila tamní studánka, která se dodnes jmenuje příznačně Naše studánka. Nedaleko od ní je další, snad nejhezčí studánka v údolí, Bukovka.  Má velmi chutnou vodu a můžete u ní objevit i vzácného mloka skrvnitého.

Myšina a Třebovské stěny

K Myšině, údajně jednomu z nejkrásnějších míst v okolí České Třebové, se dá nejlépe dostat po modré turistické značce ze Skuhrova. Zavede vás až na Lanšperk, kam až se vlastně Třebovské stěny táhnou. Od roku 2000 jsou přírodní rezervací, která má chránit zvláště stromy na strmých svazích. Myšina je místo bývalého lomu. Kámen z ní se v baroku s oblibou používal na řadu soch a staveb po celém východě Čech. Především je to ale místo velmi oblíbených trampských potlachů.

Na myšině se konají pravidelně potlachy na výročí upálení Mistra Jana Husa|foto: Šárka Kuchtová

Dalším zajímavým a trochu záhadným zastavením u Třebovských stěn je výhled do Lanškrounské kotliny. V létě ho spíše jen připomíná informační tabule, protože je zarostlý stromy. Na podzim a v zimě se ale vyloupne nádherný pohled do hloubky a dálky až na Orlické hory a do Polska.  Je to také místo evropského rozvodí Labe a Dunaje. A pokud se otočíme k výhledu zády, máme před sebou další zajímavý tip na cestu – Hory.

Zázračná voda na Horách

Hory se jmenuje část České Třebové. A je to také místo, které je už od dávných dob spojeno s řadou legend, především o zázračných uzdraveních. Původně, zřejmě už od 15. století, tam býval jen obrázek Panny Marie, který tam podle legendy umístila jedna šlechtična na památku smrti svého syna. K němu se začali lidé chodit modlit, a tak vystavět tam přinejmenším kapličku, se přímo nabízelo. Došlo k tomu ale až v roce 1819, bohužel bez povolení, a tak se vše podařilo urovnat a nevelkou klasicistní kapli vysvětit a zasvětit až Panně Marii Pomocné až o 20 let později.

Ke kapličce a dnes už také křížové cestě, která dříve stávala v lesích, míří pravidelně i novodobí poutníci. Chodí se ale jako jejich předkové také napít z tzv. Pavlovy studánky, tedy pramene, o kterém se věřilo, že léčí. O desítkách zázračných uzdravení je možné se dodnes dočíst v pamětní knize. A voda z pramene dokonce prý pomohla dceři Boženy Němcové, která s rodinou v kraji také pobývala. Vyléčila jí problematickou pleť. Spisovatelka o tom píše v jednom ze svých dopisů.