Zvyk z reálného socialismu. Podle senátora Šilara není důvod ke změně času
Na Velikonoční neděli se mění čas. Ve dvě ráno budou najednou tři hodiny. Tradiční změna času má své odpůrce. Mezi nejhlasitější kritiky patří senátor za Orlickoústecko Petr Šilar.
„Hodiny si posunuju už večer, abych ráno nebyl překvapený. V neděli vstávám brzo. Zase budu brblat a nadávat. Bude mně to trvat minimálně týden.“
Podle Šilara se dokonce začaly objevovat případy starších lidí, kterým změna způsobovala různé problémy. „Nevadí to lidem, kteří mají třísměnné provozy, ale ti mají i tak rozházený biorytmus. Každá buňka lidského těla má v sobě biorytmus. Reaguje hlavně na světlo. Podle něj si reguluje celý životní cyklus.“
Letní, zimní. Hlavně jenom jeden
„Jsem proti posunu dvakrát za rok. Jedná se o hloupost, která přežila z období reálného socialismu. Změna se původně zaváděla pouhým nařízením vlády v roce 1979, když byla krize a přišla velká zima. Udělaly se uhelné prázdniny a posun času kvůli úspoře energií. Možná pár let to mělo své opodstatnění. Potom se z toho stal zvyk. Neustále se tradovalo, že se ušetří energie, což dneska prokazatelně neplatí. V roce 2001 přijala Evropská unie směrnici, aby se změna sjednotila. Dalo se to tedy na konec března a října. Sjednotily se jízdní řády, odlety letadel, ale stále vznikala spousta potíží,“ tvrdí senátor Šilar.
Bojovníky za zachování změn času prý nezná. „Při všech besedách mi říkají, že nemohou najít nikoho, kdo by to obhajoval. Každé tři roky opatření prodlužuje nařízení vlády. Pokoušeli jsme se o celoevropskou iniciativu. Ale bohužel je to moc složité, finančně velmi náročné. Proto hledáme jiné cesty. Nejde nám o zimní nebo letní čas. Chceme zrušit střídání a ať je jenom jeden čas.“
Venkovské zájmy do velké politiky
Sám sebe prezentuje Šilar jako venkovana. V politice to vidí jako svou slabou i silnou stránku současně. „Nedaří se prosazovat některé změny. Všechno jde pomalu. Někdy je ta práce i marná. Člověk usiluje třeba o nějakou změnu zákona. Věnuje tomu spoustu času, a potom se to politickým rozhodnutím odhlasuje jinak. Senátoři jsou volení za svůj obvod, ne za stranu. Jsou taky zodpovědní lidem ve svém obvodu. Spolupráce se starosty, lidmi z venkova je podle mě na velmi dobré úrovni. Jednou za čas se mi podaří prosadit nějaký dobrý projekt v Praze, jak říkám.“
Petr Šilar chce pro venkov, aby měl „jasná pravidla hry“ a aby si o penězích starostové a lidé v zastupitelstvech rozhodovali sami. „Ne aby stále chodili s různými žádostmi o dotace na různá ministerstva. Je to někdy docela potupné. Administrace různých žádostí a grantů je obrovská, podle mého názoru zbytečná. Myslím, že starostové na venkově na to nemají čas. Musejí si najímat agentury, což zase stojí peníze a všechny záležitosti prodražuje.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
