Zvyky a pranostiky 12.7.2009
Markéta 13. července sice hodí srp do žita, ale počasí ještě letos žně oddálí. I když stále je co dělat. Hospodyně například připravují tvaroh, sýry a hlavně je konzervují na zimu, až mléka mnoho nebude. A tak se od Kamily Skopové dozvíme, jak se vyrábí domácí tvaroh a sýry , že sýrařství se dělilo na sladké a kyselé (jaké bylo u nás to oblíbené?), a hlavně že sýry zavřeli do klece a pověsili na hambalka (znáte píseň ...tys mohl chodit po galánkách, jak ten holúbok po hambálkách:) V létě si můžete na sluníčku vyrobit i tvaroh kakánek. A když přijdou žně, málokdo ví, že ženci jedli pěkně vysoký nadýchaný svítek se spoustou druhů omáček.
Pranostiky mají pravdu:
Vrátíme-li se na začátek měsíce, podle lidové meteorologie v červenci pokračují ještě dvě vlny dešťů - První jsou prokopské deště - kolem 4. července.
Na svatého Prokopa vody plná příkopa. Na svatého Prokopa venku častá krápota
To už jsme bohužel zažili, byly příčinou stále doznívající povodňové katastrofy. Prokopské deště byly rozhodující i pro povodně v roce 1997.
Po svaté Markétě nás čekají úmorná vedra.
Nejvýraznější vlna deštivého období nás čeká kolem 22. července - magdalénské deště.
Máří Magdaléna své hříchy oplakává, proto rádo poprchává. Rozprší-li se v den svaté Máří Magdaleny, deště nejsou k zastavení.
Druhý den 23. července říká pranostika: Prší-li o Apolináři, radují se houbaři. A to je optimistické.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
