Zvyky a pranostiky 13.12.2009
Černá zima - tak byla v lidovém prostředí nazývána doba předlouhých nocí a pošmourných dnů od svátku svaté Lucie do svátku Tří králů. Den svaté Lucie 13. prosinec, je v českých zvycích velice známý. Známý je i v severských zemích, kde se velkoryse slaví. Lucie - nositelkou světla.
Pozor! Pranostika Lucie noci upije a dne nepřidá - není pravdivá! Pranostika vznikla ještě za juliánského kalendáře. Lucie noci neupije ani nepřidá.
Naše české Lucy chodí v přestrojení, v bílém, dokonce nosí na obličeji bílou masku se zobanem. V jižních Čechách se jmenuje Perchta. Je strašidelná. V adventním období obchází stavení, a jako Barbora i Mikuláš, trestá nehodné, hodné obdarovává. Na adventních obchůzkách nechybí ani kozlíci a klibny. Takže advent nebyl jen usebrání a očekávání nového období (ať církevní příchod Ježíše, či pohanský příchod slunovratu), ale lidé si ho okořenili - vedle mravního poučení obchůzek - i zábavností.
Tradicí českých církevních vánoc je zpodobněný Betlém. Kamila Skopová sáhne do historie a odpoví na otázku, proč Jesličky v kostele zakázal císař Josef II. a jak si lidé v Čechách poradili.
Vánoční strom je typický pro Německo, zajímavá je legenda, podle které kněz Martin Luther tradici stromku zavedl. První vánoční strom v české domácnosti ozdobil v roce 1812 papá Karl Liebich, ředitel Stavovského divadla.
A dobroty? Určitě nějaký ten recept prozradíme.
16. prosince Svatá Albína - špek do komína. Začínala doba zabíjaček.
Teplá zima neduhama oplývá. Když zimní chlad, tu každý mlád.
Prosinec přináší zimu, pí víno a jez zvěřinu.
V 16. století i později se pro dvanáctý měsíc v roce někdy užíval název vlčí měsíc, vlčenec. Tento název byl odvozen od odpozorované průměrné doby předzimního houfování u nás kdysi žijící početné skupiny vlků. O někdejším hojném výskytu vlků na našem území, svědčí řada pomístních jmen. Například Vlčnov, Vlkov, Vlčí hora, Vlkonice, Volfartice adt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
