Zvyky a pranostiky 13.12.2009

Pozor! Pranostika Lucie noci upije a dne nepřidá - není pravdivá! Pranostika vznikla ještě za juliánského kalendáře. Lucie noci neupije ani nepřidá.

Naše české Lucy chodí v přestrojení, v bílém, dokonce nosí na obličeji bílou masku se zobanem. V jižních Čechách se jmenuje Perchta. Je strašidelná. V adventním období obchází stavení, a jako Barbora i Mikuláš, trestá nehodné, hodné obdarovává. Na adventních obchůzkách nechybí ani kozlíci a klibny. Takže advent nebyl jen usebrání a očekávání nového období (ať církevní příchod Ježíše, či pohanský příchod slunovratu), ale lidé si ho okořenili - vedle mravního poučení obchůzek - i zábavností.

Tradicí českých církevních vánoc je zpodobněný Betlém. Kamila Skopová sáhne do historie a odpoví na otázku, proč Jesličky v kostele zakázal císař Josef II. a jak si lidé v Čechách poradili.

Vánoční strom je typický pro Německo, zajímavá je legenda, podle které kněz Martin Luther tradici stromku zavedl. První vánoční strom v české domácnosti ozdobil v roce 1812 papá Karl Liebich, ředitel Stavovského divadla.

A dobroty? Určitě nějaký ten recept prozradíme.
16. prosince Svatá Albína - špek do komína. Začínala doba zabíjaček.
Teplá zima neduhama oplývá. Když zimní chlad, tu každý mlád.
Prosinec přináší zimu, pí víno a jez zvěřinu.

V 16. století i později se pro dvanáctý měsíc v roce někdy užíval název vlčí měsíc, vlčenec. Tento název byl odvozen od odpozorované průměrné doby předzimního houfování u nás kdysi žijící početné skupiny vlků. O někdejším hojném výskytu vlků na našem území, svědčí řada pomístních jmen. Například Vlčnov, Vlkov, Vlčí hora, Vlkonice, Volfartice adt.