Zvyky a pranostiky 14.6.2009
Jízda králů, královničky, nejdelší noc v roce - slunovrat i svatojánská magie, to jsou témata dnešního pořadu Zvyky a pranostiky. Jana Davidová s Kamilou Skopovou připravily i bylinky na čarování. Pranostiky o počasí věští stálé deštíky.
Červen je obdobím nejintenzivnějšího a nejkrásnějšího ptačího zpěvu. Má ale zcela reálné vysvětlení. Ptáčci si označují své teritorium, také lákají své protějšky ke hnízdění a zpěv určuje i sounáležitost ptačích rodin. K 15. červnu, tedy polovině měsíce, se váže pranostika:
Svatý Vít bere ptákům píšťalky. Na svatého Víta, konec veselého léta.
Ale to ne, 15. června přeci není konec veselého léta. Jedná se ve skutečnosti o nenápadný předěl, kolem kterého ubývá nejjásavějších a nejnápadnějších ptačích projevů. Ptačí rodinky už se našly, uhnízdily a vyvedly mladé. Je po natřásání.
Zvyky chlapců: Víte, kde v tradici Jízdy králů se oblékali do oděvu z březové kůry? A králem musel být panic s růží v ústech - proč?
Mládenecké hry byly obřady soutěživosti již odedávna. Ten poslední byl nazván hovniválem a pověsili mu na krk žábu.
Zvyky děvčat: Královničky - chodily bosy, dozvíte se proč, také v tomto období se zdobily krásnými věnečky.
Letní slunovrat 21. června
Zmatek udělala výměna kalendářů juliánského za gregoriánský - v 16. století - ten juliánský se jednou za čas, tedy za čtyři století, předcházel o 1 den a ono se to od 4. století nastřádalo. Takže letní slunovrat byl v pranostice poněkud posunutý.
Na svatého Víta, celou noc svítá. Na svatého Víta, hlava ještě nespí a u nohou již svítá (15.6.)
V novém gregoriánském kalendáři dnes letní slunovrat nastává sice kolem 21. června, ale lidová pranostika s ním naložila stejně jako se všemi klimatickými a zemědělskými jevy, vztáhla jej k nejbližšímu významnému svátku, v tomto případě:
ke svátku sv. Jana Křtitele 24. června.
O svatojánské noci si dny podávají ruce. Na svatého Jána, noc není žádná.
Nezapomeňte do 24. června nasbírat byliny, pak už ztrácí léčivou moc. Zcela reálně.
Malá zajímavost. Při starých selských gruntech lze někde dodnes nalézat určitý počet léčivých rostlin, které jsou pozůstatkem někdejších zelených lékáren. Černý bez spolu s česnekem medvědím platily za zvlášť účinné léčivé rostliny již u starých Slovanů. Jejich výskyt v krajině je proto v archeologii využíván jako indikační znak při vyhledávání staroslovanských sídlišť.
Noci sv. Jana Křtitele patří milostná magie!
A počasí? Nic naplat - v červnu Medard pokračuje takzvanými Vítskými dešti m (kolem 15. června) a doznívá svatojánskými dešti (kolem 24. června). Pojem svatojánské deště, svatojánské bouřky a svatojánské povodně měl v naší lidové meteorologii nějaký zvuk!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.