Zvyky a pranostiky 22.2.2009

MASOPUST

..proto i pranostiky masopustní mohou jen obtížně odhalit meteorologické zákonitosti. Ale i tyto projevy lidové slovesnosti vzešly z určité zkušenosti a jsou tedy věrným odrazem života lidu. Jsou i dnes vítané:
Masopust na slunci, pomlázka u kamen. Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.

Obyčeje v těchto dnech úzce souvisejí svým původem se zemědělským kalendářem našich předků a jsou tedy svým původem slavnostmi příprav a zahájení zemědělských prací.
Svítí-li o masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy, svítí-li slunce v masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední, a svítí-li slunce na masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě.

Masopust je doba veselí, zabíjaček, tancovaček, svateb, a zábav v regionálních obměnách. Poslední tři dny se krajově nazývaly ostatky, končiny, fašiangy, a nejčastěji masopust.
Masopust si oblíbily všechny vrstvy obyvatel. I na šlechtických sídlech se pořádaly karnevalové zábavy v maskách a pronikly i na panovnické dvory. Ve městech i na venkově se od středověku pořádaly taneční zábavy a průvody masek.

Se zábavou souviselo i dobré jídlo. U nás byl přípravou na tři poslední masopustní dny předcházející tzv. tučný čtvrtek. Původně se jedla zvěřina a hovězí, od 19. století nastoupila obliba zabíjaček a tradiční vepřová pečeně, knedlík, zelí, zapíjené pivem. V této době se také stala masopustní tradicí pečená husa. Panovalo přesvědčení, že na tučný čtvrtek musí člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celí rok při síle.

Prší-li v bláznivé masopustní dny nebo padá-li sníh, bude hodně trávy. Na ostatky lužky, budou jabka a hrušky. Rozsévá-li fašaněk sníh, rozsévá houby. Hlavní zábava masopustu začínala v neděli. Po bohatém obědě se všichni chystali na taneční zábavu. Také o masopustním pondělí se pokračovalo v tanci a zábavě, konal se takzvaný mužovský bál, kam neměla svobodná chasa přístup. Tancovali jen ženatí a vdané. Říkalo se:
Jak vysoko selka při tanci bude vyskakovat, tak vysoké vyroste toho roku obilí či len. Kdo při mužovském málo tančí, bude mít nízké obilí, které bude málo sypat.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Letos 24. února. Toho dne procházel venkovem i městy průvod maškar a hrála se masopustní divadelní představení. Hlavním smyslem bylo pobavit sousedy i sebe.
Paní Skopová popíše tradiční maškary i celý průvod od rána až do noci. Kdo bude pohřben? Kůň, kohout nebo basa?

O popeleční středě žehnal kněz věřícím a na čele jim svěceným popelem značil křížek. Po cestě z kostela domů se muži stavili v hospodě na skleničku spláchnout popelec. V okolí Hradce Králové muži věřili, že napití kořalky je bude v létě chránit před štípáním much a komárů. A také - lidová víra tvrdila, že požehnaný popel přináší lidem úrodu.

Texty pranostik přednesl Alexandr Postler