Zvyky a pranostiky 25.1.2009

25. leden 2009

České obyčeje, tradice dodržujeme z pokolení na pokolení. Všichni máme babičky a dědečky, kteří nám předávají i zkušenost zase svých rodičů. A tak se Jana Davidová, autorka projektu, rozjela na Vysočinu, na chalupu paní Kamily Skopové, aby spolu odkryly či připomněly tradiční život českých zemědělců a řemeslníků. A protože Kamila Skopová je výtvarnicí a celý svůj život opatruje i zachraňuje lidové zvyky a předměty, podíváme se na život v roubené chalupě. A pro každou příležitost nalezneme i předpis na dobré české jídlo.



Leden - teplých kořenných krmí, vína, lázně můžeš pro žaludek užívati vážně. Ledna měsíce chladného, požívej vína dobrého, slunce vchází na vodnáře, dlouhá noc se od nás béře. V tento čas se mejti, může lehce škoditi, užívej pokoje, střídmě se chovaje. (Rady Jířího Košetického z roku 1690)

Leden má také MASOPUST - je to prazvláštní období, kdy na začátku ještě vládne zima, ale na konci ve vzduchu už cítíme příslib jara. Lidé zapomenou na dobré vychování - jedí a pijí, co hrdlo ráčí, tancují, veselí se, a vůbec se chovají ztřeštěně. Napovíme, že základem je slovo, které dnes známe jako karneval, neboli maso pusť, rozpust zásoby.
A tak budeme hovořit o období veselí, jídla, pití, protože zemědělské práce nás teprve čekají. Tak to bylo dříve i dnes. Rozdílem mezi minulostí a současností je to, že v nezemědělské oblasti pracuje mnohem více obyvatel, a tak tradice relativního pracovního klidu v zimním období nepokračuje. Zůstala však příjemná tradice zabíjaček. Paní Skopová nás pozve nás na zabíjačku. Dozvíme se, jaký je přesný chod jednotlivých jídel. Nezapomene na recepty tradičních jídel - masité pochoutky. Paní Kamila Skopová vysvětlí, co je kostkový olej, na kterém se smažily masopustní koblihy.

Znáte lednové pranostiky?

Jaképak pranostiky přináší druhá půle ledna? Už 20. ledna po předešlé prisské oblevě přichází fabiánská zima.

Fabiánské mrazy, málokdy schází. O svatém Fabiánu, bez kožichu ani ránu.
Svatý Fabián, zimy pán, svatého Pavla obrácení - zimy odvrácení


Dvacátého ledna vystřídá 25.leden, kdy podle církevního kalendáře je den svatého Pavla obrácení. Církevní kalendář možná máte doma někde zasutý z pozůstalosti ještě těsně poválečné. Nebo do nich můžete nahlédnout i dnes na církevní půdě. Tento kalendář se neměnil po staletí, až padesátá léta minulého století stvořila nový kalendář se jmény, obnovující se dodnes.
A další pranostiky? Už selský písmák František Vavák ve svých pamětech poznamenal:
Pranostikáři staří tomuto dni mnoho přičítali. Jaký prý on jest, že tak v tomto roce se děje.

Takže: Je-li jasný den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení. Jestliže na den svatého Pavla obrácení přijde déšť či bude-li sněžiti, mnohým lidem toho roku bude hlad hroziti.

Texty pranostik přednesl Alexandr Postler

autor: DAV
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.