Zvyky a pranostiky 26.7.2009

Významné červencové poutě jsou věnovány kostelům zasvěceným jménu Anna, také nejvíce červencových pranostik vychází z tohoto jména.Kdo byla svatá Anna?
Anna s manželem dlouho byli bezdětní. Teprve ve vysokém věku Bůh jejich přání vyslyšel a narodila se jim dcera Marie, matka Ježíše Krista. Kult Anny dosáhl v českých zemích největší obliby.
Svatá Anna, chladné rosy z rána. K Anně svatý, hodina ze dne se tratí.

Příčina chladných rán je, že za slunečného suchého počasí dochází k ochlazování zemského povrchu, protože - noc je delší a teplý vzduch, který v přízemní vrstvě po celou noc odevzdává teplo povrchu půdy, má tendenci zůstávat při zemi, a ochlazením se stává těžším. Proto za bezoblačných a bezvětrných nocí jsou rána chladná a vytváří se rosa.

Anenské chladné rosy ohlašují pěkné časy.

A úmorné vedro stále vládne, vždyť vrcholí takzvané psí dny - říkali předci. Jak k tomuto názvu přišli? Psí dny vděčí za pojmenování nejjasnější hvězdě oblohy - Síriu, ze souhvězdí Velkého psa. Pojmenování k nám přišlo přes antickou literaturu. Sírius se Římanům, před naším letopočtem, objevoval právě v období největších letních veder. A Římané hvězdě říkali v překladu psí hvězda.

Anenské léto bylo hospodářsky velice významných obdobím. Právě v této době se u nás žňové práce rozšiřovaly z nížinatých oblastí do středních poloh.

Svatá Anna požala, co Markéta začala. Svatá Anna zavádí žence do pšenice. Babo, babo, svatá Anno, dej, aby dozrálo. Svatá Anna - chléb podává.

Dozrávající obilná pole rolníci stále střeží.

Když kvete chrpa, do měsíce chop se srpa. Dozrávají-li borůvky, za tři týdny dojde i na žita. Křepelka volá na sedláka: už je čas, už je čas, na ten klas!


Svatý Jakub (25.7.) byl mimo jiné i patronem poutníků, k jeho symbolům patří poutnická hůl. Na svatého Jakuba se shazoval ze střechy nebo věže kostela kozel či kočka. Obřad se zavedl jako památka, že Jakuba svrhli z jeruzalémských hradeb. Byl první obětí za učení Kristovo. Někdy se tento zvyk spojoval s předkřesťanskou letní obětí za dobrou úrodu.
V Jaroměři kozla ověnčili pentlemi, dali mu na krk věnec z kvítí, pozlatili rohy a v průvodu ho odvedli k městské bráně. Tam ho řezník zapíchl. Krev i maso se prodávaly, neboť lidé věřili v jejich čarovnou moc. Jinde maso upekli a společně ho snědla celé obec.
Červenec - úrody blíženec. Červenec přináší žniva a psí dny mívá. Červenec žně žita a višně skýtá.

Také paní Skopová poradí, jak se pečou miletínské modlitbičky i tradiční pouťové hnětýnky.
A trochu humoru: Hořické trubičky si vyrobíte doma tak, že zakoupenou prázdnou kulatou oplatku (tzv. karlovarskou, nebo je prodávají v pekárně, když pojedete kolem Hořic hned u silnice) nad párou chvilku podržte, posypte cukrem, skořicí, rozemletými oříšky, mandlemi, zkrátka, co vám chutná, a zabalte do trubičky. Dobrou chuť.