Abysme. Tento výraz do spisovné češtiny ještě neprorazil

6. září 2016

Většina z nás nemluví zcela spisovně. Přesto se nám často nelíbí, když moderátoři v rozhlase a v televizi používají nespisovnou češtinu. Připadá nám to nevkusné. Ale pozor! Některé dříve nespisovné výrazy se dnes už řadí do spisovné češtiny. Slovo „abysme“ tam ale zatím nenajdete, upozornila v Radioporadně jazyková poradkyně Dagmar Magincová.

Už v šedesátých letech se dělala mezi lidmi anketa, která zkoumala, jestli je lepší zjednodušit pravidla českého pravopisu, nebo ponechat stávající. A jaký byl výsledek? Pravidla jsou sice příliš složitá, ale chceme je zachovat. Takový je názor většiny lidí i v dnešní době.

Filozofie nebo filosofie?

Do roku 1993 se psalo ve slově filosofie pouze s. Dnes je možné psát toto slovo i se z, tedy filozofie. Původně jazykovědci navrhovali, aby byl uznán jako správný jediný tvar filozofie, chtěli tak zjednodušit pravidla. Ze strany veřejnosti se zvedla velká vlna nesouhlasu, považovali to za znevážení tohoto vědního oboru. A podobné to bylo i v dalších případech.

Čtěte také

Filozofie a filosofie, diskuze i diskuse, podobné je to s délkou samohlásek. Od roku 1993 můžeme používat milion i milión, citron i citrón, vitamin nebo vitamín, archiv i archív.

Také u slovesa moci se rozšířila možnost správného užívání. Pravidla umožňují sloveso ve tvaru mohu i můžu, mohou i můžou. Podle jazykové poradkyně Dagmar Magincové se časem varianty mohu a mohou stanou knižními.

Na příklad i například

I tato slova můžeme psát zvlášť i odděleně. Jsou to příslovečné spřežky, které významově chápeme jako jedno slovo, proto je tendence psát je dohromady, ale jsou výjimky. Spojení na rozdíl se často píše dohromady, ale to je chybné. Podobně je jediná správná varianta na shledanou, na viděnou nebo na slyšenou. Tedy píšeme zvlášť.

Abychom nebo abysme?

Pravopisně správně je pouze abychom. „Sám ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR navrhl v médiích, že by se tvar abysme mohl stát variantou spisovnou. Ale zvedla se obrovská vlna odporu a řada čtenářů ve psaných diskuzích velice silně protestovala. Dokonce velmi nespisovně,“ poznamenala jazyková poradkyně Dagmar Magincová.

Mění se slovní zásoba. Velmi rychle přibývají výrazy z angličtiny

Je to trend, který se nedá zastavit. S vývojem vědy a techniky se nová slova dostávají do českého jazyka bleskovým tempem. Pokud se výraz ujme, měli bychom ho brát jako součást slovní zásoby. Nemá cenu se bránit přebírání slov z cizích jazyků.

Nová slova přejatá z angličtiny přináší hlavně mládež. Takže víme, co to znamená, když si máme něco vygooglovat nebo se podívat na selfie. Na druhou stranu se mladým lidem ztrácí z paměti některé významy. Studenti vysoké školy například neznají význam slova refýž (nástupní ostrůvek) nebo pozoun (žesťový hudební nástroj.)

Kde najdeme aktuální pravidla českého pravopisu

Nejnovější informace najdete na webových stránkách Ústavu pro jazyk český. Pokud se objeví nějaký nový jazykový zvyk a stane se normou, internetová pravidla ho velice brzy zachytí, popíšou a zařadí. Jsou pružnější než knižní podoba.

Tištěná pravidla byla naposledy upravená v roce 1993. Ale v roce 2014 vyšla akademická příručka českého jazyka, která rozšiřuje pravidla českého pravopisu a zařazuje i jevy, které byly předtím považovány za chybné.

autor: jsl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.