Aranžérka výkladních skříní je profese na vymření
Marcela Průchová je aranžérkou výloh už 40 let. Po vyučení měla na starost pětadvacet obchodů a jejích výzdobu měnila každé tři měsíce. Bohužel obchodů s klasickými výlohami ubývá, a tak ubývá i práce pro aranžérky.
Aranžérky byly sdruženy pod podniky, které jim poskytovaly zázemí dílny a zajišťovaly trvalou práci. Jejich pracovní rok nebyl rozdělen jen do ročních období, ale i mezi politická výročí (Vítězný únor, květnové povstání, VŘSR atd.), která musely povinně připomínat. Podniky mezi sebou o nejkrásnější výlohy soutěžily a jejich dílny se předbíhaly ve výrobách dekorací.
Dnes si aranžérka Marcela Průchová musí hledat práci sama a jak říká, je jí čím dál, tím méně. Z původních obchodů, které měla na starosti před listopadem 89, jí nezůstal ani jeden.
Aranžérka Marcela Průchová toho k práci nepotřebuje mnoho. Kromě vystavovaného zboží jen silonový vlasec, špendlíky a nůžky. K dispozici nemá ani příliš pracovního prostoru, proplétá se metrovou uličkou mezi zbožím a dle možností odpovídá na ťukání zvenčí. Aranžérka je při své práci totiž "jako" ve výloze.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
