Archivář Petr Boček u hororu oči nezavírá
S psaním humorných povídek a hororů začal Petr Boček v době, kdy učil na základní škole. Ne náhodou se jedna z jeho prvních knih jmenuje Nápady šíleného pedagoga.
Už od dob středoškolských studií se zajímal o vojenskou techniku a letadla, jeho otec byl letecký modelář a tak mu odmala četl přes rameno časopis Letectví a kosmonautika. Historii letectví se věnoval i poté, co se přestěhoval za prací a rodinou do Lanškrouna. Ve sborovně základní školy vznikaly první literární nápady, které Petr Boček s kolegou Miloslavem Zubíkem začali dávat na papír.
První povídky byly humoristické a mladí učitelé si v nich dělali legraci ze sebe, svých kolegů i žáků. Nejdříve psali jen tak do šuplíku, pak si vydávali vlastní nízkonákladový časopis Líbezníček, některé povídky jim otiskly humoristické časopisy a když už jich měli desítky, uspořádali z nich knížku Nápady šíleného pedagoga.
Zlatá éra hororů
Devadesátá léta byla mimo jiné dobou videopůjčoven a jedním z nejoblíbenějších žánrů byly horory. Také Petr Boček s kolegou Zubíkem shlédli většinu tehdy dostupné hororové nabídky a řekli si, že by to také uměli a možná i lépe. A tak se pustili do psaní prvních hororových příběhů.
Většinu jich napsali společně a lze jen těžko rozeznat, která část vznikla v čí hlavě a na které byla psána klávesnici. Za dvacet let vzniklo kolem dvěstěpadesáti povídek. Petr Boček své nadšení přenesl i do vlastní rodiny. Také jeho dcera píše a to nejen horory.
Vlastivědná strašidla
Petr Boček pochází z Chrudimi a okolní kraj má velmi rád. Je spoluautorem několika vlastivědných publikací a to jak z Chrudimska, tak Lanškrounska. V obou městech posbíral také strašidelné historky a tyto příběhy vydal v knížkách Strašidla chrudimská a Panoptikum strašidel a tajemných míst Lanškrounska.
Cesta do archivu
Po letech učitelování se rozhodl změnit zaměstnání a přijal místo archivního inspektora ve Státním okresním archivu v Chrudimi. Je to práce především úřednická a historie v ní je jen nepatrný kousek. Chrudimský archiv sídlí v krásné moderní budově a ve svých depozitech chrání vzácné dokumenty. Nejstarším exemplářem je listina z Ronova nad Doubravou z roku 1307, Oldřich z Lichtenburka propůjčuje rychtáři Gottfriedovi za práce se založením Ronova rychtu s třetinou soudních poplatků a další majetek k dědičnému užívání.
Chrudimský archiv má i svoji restaurátorskou dílnu, která pracuje pro několik okresů. Restaurují staré knihy vázané v kůži, často opatřené kováním, stejně jako opravují mladší písemnosti, které prochází rukama badatelů, nebo je archivy půjčují na výstavy.
Kilometry archiválií
Množství archiválií se měří na běžné metry. Pokud bychom je srovnali do štosu na sebe a změřili pravítkem, pak v roce 2017 přibylo 26 a půl metru. Celkem je v současnosti v Státním okresním archivu v Chrudimi uloženo 3 860 metrů archiválií, přitom celková kapacita archivu je šest a půl kilometru. Ještě sto let tedy bude kam ukládat.
Související
-
Daniel Vychodil je pan učitel, který (se) rád učí
Chtěl být učitelem. Vystudoval německý jazyk a později zeměpis. Učil na základní škole ve Slatiňanech a později se stal jejím ředitelem.
-
Peškové z Čívic opravují kola víc než padesát let
Děda Václav se opravářem kol vyučil a za první republiky kola prodával jako podomní obchodník. Na jednom kole jel a rám druhého si pověsil na ramena.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
