Daniel Vychodil je pan učitel, který (se) rád učí
Chtěl být učitelem. Vystudoval německý jazyk a později zeměpis. Po prvních letech praxe na střední škole odešel k menším dětem. Učil na základní škole ve Slatiňanech a později se stal jejím ředitelem. Časem ale zjistil, že standardní školství i přes změny, které se na jejich škole podařilo prosadit, mu nevyhovuje. Věděl, že musí jít dál.
Daniel Vychodil spolu s dalšími podobně smýšlejícími kolegy chtěli přímo ve Slatiňanech otevřít alternativní školu, ve které by plně realizovali svoje představy o funkčním základním vzdělání odpovídající dnešní době. Bohužel se plány spíše z technických příčin nepovedlo uskutečnit. Daniel byl ale už nakročen do jiné etapy svého profesního života. Ukončil učitelský závazek na slatiňanské škole a přijal nabídku od waldorfské školy v Pardubicích.
Alternativní cestou
Dříve než do pardubické školy nastoupil, navštívil waldorfské školy v Německu a Švýcarsku, kde mají tyto školy podstatně silnější zastoupení i pevnou pozici mezi jinými alternativními školami. Na základě nových zkušeností se rozhodl a od roku 2016 začal učit na Základní škole Waldorfské Pardubice.
Hlavní rozdíl ve srovnání s tradičními školami vidí v tom, jaký důraz je kladen na tvořivou až uměleckou činnost dětí. Podle waldorfské pedagogiky je důležité, aby se děti v prvních školních letech více zabývaly kreativními činnostmi, které rozvíjí jejich vůli a fantazii, než abstraktním učivem, zaměřeným na logiku. Člověk, který v sobě nerozvine některé dovednosti v určitém raném věku, už to jen obtížně dožene později. Následky přicházejí později, například v malé motivaci k dalšímu studiu.
100 let waldorfského školství
Od založení první waldorfské školy uplyne v září tohoto roku sto let. V roce 1919 byla ve Stuttgartu otevřena na popud továrníka Emila Molta, spolumajitele a ředitele továrny na cigarety Waldorf-Astoria. Molt požádal rakouského filosofa Rudolfa Steinera o vybudování školy pro děti svých dělníků. Právě z jeho myšlenek vznikla waldorfská pedagogika, která se snaží integrovaně rozvíjet jak intelektuální schopnosti žáků, tak jejich manuální dovednosti a umělecké vlohy. Postupně začaly vznikat další waldorfské školy v Německu, Švýcarsku, Holandsku a Velké Británii. Dnes existuje více než 1100 waldorfských škol a 1900 waldorfských školek a to ve více než 70 zemích světa.
Waldorfská ale každá jiná
Waldorfské školy všude po světě sice vychází z myšlenek Rudolfa Steinera, ale dvě stejné by člověk jen těžko hledal. Je to dané i poměrně velkou svobodou, kterou učitelé během výuky mají. Daniel Vychodil by rád v nejbližší době propojil vyučování se zahradničením, konkrétně s péčí o stromy na školní zahradě.
Už dnes v rámci několika společností pracuje jako lektor a mentor při vzdělávání budoucích učitelů. V této práci by rád v budoucnu pokračoval, aniž by se vzdal svého učitelského místa, neboť tvrdí, že vyučující na pedagogických školách nesmí být odtrženi od reálného světa.
Děti před 20 lety a dnes
Děti jsou dnes podle učitele Vychodila podstatně méně fyzicky zdatné, což je způsobeno trávením volného času před obrazovkami počítačů. Dalším problémem je koncentrace, dnešní žáci se dokáží soustředit kratší dobu než jejich předchůdci. A na to je třeba myslet při přípravě výuky, aby metody byly pestré, aby se dynamicky střídaly a aby zaujaly. K horšímu se změnila i schopnost porozumět čtenému textu a vytvářet texty vlastní.
Waldorf a skaut
Daniel Vychodil je od klukovských let skaut a podle jeho slov mají tato dvě hnutí podobnou základní myšlenku, tedy že život nespočívá jen v materiální stránce, ale že jeho duchovní stránka je mnohem důležitější.
Vzkaz učitele waldorfské školy rodičům?
„Svět se velmi rychle vyvíjí. Tomu by se mělo přizpůsobit i vzdělávání. Nelpěme proto na některých zvycích a tzv. osvědčených modelech a hledejme to, co dává smysl, co děti obohatí a co jim pomůže v jejich životní cestě za dalším vzděláváním, za profesním uplatněním, ale hlavně za spokojeným a šťastným životem.“
Související
-
Tolerantní výchova ničí dětem hodnoty. Jsou nezvladatelné, zlé a ničeho si neváží
Shovívavá výchova končí špatně. Děti, kterým rodiče nevymezili hranice, mají problémy se sebeovládáním. Chybí jim motivace, disciplína a odpovědnost.
-
Dítě koníčky nepotřebuje, do 6 let jsou nejdůležitější rodiče
Vychovat zodpovědné a sebevědomé dítě s vlastním názorem by chtěl každý rodič. Jde o to, co všechno jsme pro to ochotni udělat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.