Bazální stimulace pomáhá starým lidem i dětem. Základem je přívětivý dotek
Bazální stimulace podporuje vnímání, komunikaci a pohybové schopnosti člověka. Dá se uplatnit u seniorů, u lidí s mentálním postižením, po tragických nehodách, ale i u nedonošených či hyperaktivních dětí.
Metoda vznikla v Německu, a v Česku ji prosadila PhDr. Karolína Friedlová, která založila Institut Bazální stimulace. Bazální stimulaci aplikují už dva roky v Domově důchodců v Ústí nad Orlicí. Získali titul supervidované pracoviště, jak nám řekla vedoucí přímé péče Karolína Staňková.
„Nejdřív se všichni báli, že zavedení této metody bude komplikované, že to bude práce navíc. Ale je to jen o tom, dělat práci jinak a přívětivěji. Jde nám o to, aby lidem bylo v domově dobře, a jejich odchod byl co nejdůstojnější.
Základem je iniciální dotek
Jemné a příjemné doteky jsou základní lidskou potřebou, ale důležité je vědět, kde se člověka dotknout. „Snažíme se tedy najít místo, které je našemu klientovi příjemné. Může to být tvář, vlasy, ale většinou je to rameno. Když přijde ošetřovatelka na pokoj, sáhne člověku jemně na rameno a přívětivě ho osloví. Začíná tím každý, kdo přijde, včetně rodiny, lékařů nebo ošetřovatelů. To je základ.
Ranní probuzení trochu jinak
Každý z nás zažil probuzení v nemocnici. Je to hrozné, když se rozsvítí prudké světlo v pět ráno, léky, teploměr, hlavně rychle. Ale proč by to tak mělo být? V Domově důchodců v Ústí nad Orlicí pořídili klientům malé intimní lampičky. Při příchodu ošetřovatelka klienta pohladí, vysvětlí, že je ráno, pomalu ho odkryje a teprve potom začne ranní hygiena.
Optická a auditivní stimulace
Zkuste ležet celé dny na lůžku a koukat na bílou zeď. Uvidíte, že nakonec i vás budou strašit různé stíny a přeludy. Proto se v Domově důchodců v Ústí nad Orlicí snaží bílou zeď rozbít. Klienti tam mají fotografie svých blízkých, obrázky, které mají rádi, květiny, a podobně.
Auditivní stimulace souvisí se sluchem. Opět si představte celé dny ležet v tichu a poslouchat šramot za dveřmi. Nakonec to může v představách člověka vyvolat hororové scény. Proto je dobré neztrácet kontakt s tím, co se děje ve společnosti, i když by se mohlo říct, že to klient nevnímá. Poslech rádia a televize nebo poslech oblíbené a známé hudby může aspoň trochu pomoct.
Další možností je podpořit chuťové buňky nemocných. „Pokud jsou lidé už hodně nemohoucí a musejí jen mletou stravu, tak jim předtím alespoň potřeme rty například čokoládou, když víme od rodiny, že ji mají rádi. Tím jim navodíme příjemný pocit. V posledních dvou letech jsme zařadili i aromaterapii, máme relaxační místnost, kde se využívají všechny tyto metody, a také masáže. Velmi pomáhají masáže stimulující dýchání nebo hledáme různé polohy, aby se klientům leželo co nejpohodlněji,“ říká Karolína Staňková.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.