Blonďatá policistka suverénně kočíruje křižovatky. Na kapotě se vozit nechce

„Na republice jsem skončila na 12. místě ze 29 lidí. Můj kolega z týmu byl na 15. místě. Celkově jsme za Pardubický kraj byli osmí. Člověk musí mít načtené zákony, aby vůbec věděl, co po těch lidech chce. Vařit z vody není možné. Ani se to nenaučíte ze dne na den. Roli hraje praxe. Soutěž obsahuje teoretickou a praktickou část.“

Trénink ve službě

Testy bývají podle Fuxové kámen úrazu. „V provozu si už vždycky nějak poradíte, ale v testu to opravdu neukecáte. Řídíme křižovatku s regulkou. Stojíme uprostřed a nahrazujeme světelnou signalizaci. V Pardubicích a okolí se k reálnému řízení křižovatky dostáváme často. Většinou je to při dopravních nehodách anebo když někdo srazí sloup u semaforu a vypadne celá křižovatka.“

Dagmar Fuxová při řízení dopravy v Pardubicích|foto:Policie České republiky

Na soutěži dávají policisté pokyny čistě podle předpisů. „V běžném řízení ale potřebujeme, aby to řidiči opravdu chápali. Bez posunků by to nešlo. V pravé ruce držím regulku, v levé píšťalku, kterou řidiče popoháním, aby jeli rychleji anebo naopak stáli. Občas musím k autu přímo dojít.“

Pro paniku není místo

Strach si dopravní policistka nepřipouští. „Nemůžu si připouštět, že na mě najíždějí auta. Ostatní musí naopak pochopit, že jsem ta, co tomu velí a šéfuje. Řidiči si musí uvědomit, že drží v ruce zbraň a musí si dávat pozor. Nechci se vézt na kapotě auta.“

Co dělat, když projíždíte křižovatkou řízenou policistou? „Můžu jedině doporučit, že když někde stojí policista a řidič neví, co dělat, měl by zastavit. Pak si ho navedu. Jinak se mi sjedou vozidla ze všech směrů a potom je to opravdu dobrý cirkus. Auto kolikrát ze stresu chcípne a vy potřebujete, aby už bylo pryč. Mnozí se přijedou zeptat, co mají dělat. Někdy až zapomínají, že umí řídit auto,“ kroutí Fuxová hlavou.

Šoférům se snaží dívat do očí. „Ten oční kontakt je důležitý. Když někdo kývne, usměje se, tak vidím, že vnímá. Někdy vidím vytřeštěné oči a snažím se na dálku uklidňovat. Vnímám všechno. Úsměvy, mračení i nadávky. Mužská část si někdy stihá všímat, že tam opravdu stojí žena a podle toho se i chová. Mám delší blonďaté vlasy a jednou málem došlo k dopravní nehodě, kdy na mě pán koukal místo toho, aby sledoval provoz. Mával a skoro naboural auto před sebou.“