Bystré je město, kde se všichni zdraví

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Centrum Bystrého je památková rezervace

Patří k nejmenším městům u nás. Lidem v Bystrém to prý ale nevadí, naopak. Mají tam vše, co k městu patří, ale stále jim ještě zůstává něco z venkovského životního stylu. Krásná příroda a to, že k sobě mají blízko. I neznámým lidem tam třeba vždy na ulici popřejí dobrý den.

Bystré je neodmyslitelně spojené se slavným trezorovým filmem Všichni dobří rodáci, který tam v roce 1968 natáčel režisér Vojtěch Jasný. Dodnes rozpoznáte ve městě i okolí řadu slavných filmových míst včetně javoru na kopci, který ve filmu sehrál důležitou roli. Říká se mu strom rodáků a dodnes k němu míří kroky většiny turistů.

Ostatně po stopách rodáků se tam může každý návštěvník vydat i při komentované prohlídce nebo se alespoň na ně poptat místních. Řada z nich nebo jejich rodičů se ve filmu objevila a mají na slavné herce, kteří po dobu natáčení bydleli u nich v rodinách, krásné vzpomínky. A to se točilo celý rok! Za tu dobu si obec filmaři zamilovali, včetně režiséra. Ten tam pak v roce 1998 natočil pokračování rodáků a po přestěhování z USA zpět do vlasti se ve městě také usadil. Bystré, to ale není jen vzpomínání na slavný film. Je tam toho k vidění podstatně víc.

Boží muka na místě zvaném U kostelíčka. Tady údajně bývalo Bystré už v 11. století

Tajemná pověst z Hájkovy kroniky

O Bystrém psal už v roce 1200 Václav Hájek z Libočan v Kronice české. I když ji nejde brát jako věrohodný zdroj, protože autor si v ní prokazatelně spoustu věcí vymyslel, pověst o vzniku Bystrého, o které se tam zmiňuje, je velmi zajímavá a navíc na ní bude i něco pravdy. Údajně leželo Bystré ještě v roce 1021 jinde než dnes, asi kilometr dál směrem na dnešní Nedvězí v místě zvaném U kostelíčka. Dnes jsou tam boží muka, ale také ještě kameny po někdejší starověké osadě, jejíž existenci ale potvrdili i archeologové.


Tehdejší obyvatelé osady nosili kamení na místo, kde chtěli postavit kostel. Jenže vždy přes noc veškeré kamení zmizelo. Totéž se dělo ještě po několik nocí. Pak tam postavili stráž a ta v noci zjistila, že kameny odnáší andělé o asi kilometr dál do lesů. Tehdejší lidé to vnímali jako znamení a právě na tom místě, kde kameny našli, kostel nejen postavili, ale také se tam usadili. Je to dnešní centrum Bystrého, kde stojí velký poutní chrám.Pověst o vzniku města

Barokní poutní chrám a radnice

Na místě dnešního jednoho z největších barokních chrámů v kraji v Bystrém skutečně stával gotický kostel a před ním možná i románská rotunda. Dnešní podoba chrámu je ale až z 20. let 18 století, kdy byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli a je údajně nejstarším poutním místem Panny Marie Karmelské u nás.

V kostele je ale i řada dalších rarit, třeba to, že veškerá výzdoba, i když to tak vůbec nevypadá, je ze dřeva. U soch je zezadu vydlabané, aby nepracovalo. Další zajímavostí je základní kámen, na kterém je nápis v češtině, což nikde jinde v kostelích není. Navíc je to zvláštní i proto, že kostel stavěla německá šlechta. Návštěvníci kostela si pak mohou všimnout ještě další nezvyklé věci - znázornění božského ucha a oka zároveň, což se také v barokních kostelích podle odborníků nikde nevyskytuje.

Poutní chrám v Bystrém sehrál také důležitou roli ve filmu Všichni dobří rodáci

Hned nedaleko kostela na tzv. náměstí Na podkově je další zajímavá barokní stavba - radnice. Ta je i o něco málo starší než kostel a je zvláštní svou vysokou sedlovou střechou a věží s hodinami do všech čtyř světových stran. Na tomto místě prý stávala radnice už v roce 1560. Nad vchodem je pak možné si prohlédnout městský znak Bystrého – lovce, který probodává kopím medvěda.

Město ševců, literátů i Císařova pekaře

V Bystrém odjakživa kvetlo řemeslo. Bývalo tam prý ještě roce 1929 až 600 ševců, z toho 300 v továrně pana Lipky, který měl v plánu konkurovat Baťovi a dokonce v Bystrém prý postavit obdobu zlínského Baťova městečka. Nezdařilo se, podobně jako malí řemeslníci neustál tlak konkurence a hospodářské krize a zkrachoval. Památku na ševcovskou minulost tak dnes v Bystrém připomíná alespoň malé muzeum v roubené chaloupce, která se podle svých někdejších majitelů dodnes nazývá Brtounova chalupa.

Brtounova chalupa v Bystrém, o které psala i Tereza Nováková

Tato roubenka se objevila také v díle české spisovatelky Terezy Novákové, která ji a život v ní popisuje v románu Na Librově gruntě. Nováková údajně po kraji procházela a hledala tu inspiraci spolu s básníkem Jaroslavem Vrchlickým, který měl na bysterském zámku provdanou dceru, za kterou tam a do Bystrého obecně rád jezdíval.

Renesanční zámek je další dominantou Bystrého. Sídlí v něm teď ale sociální ústav, není tedy možné si zajít na prohlídku jeho interiérů. Nahlédnout jde ale na nádvoří a do krásného a rozhlehlého parku. A když už jsme zmínili filmovou minulost Bystrého, tak se zámkem se zase pojí filmy Císařův pekař a Pekařův císař. Totiž prý až 92 obrazů z tohoto zámku posloužilo jako kulisy slavného filmu s Janem Werichem. Uvidíte je především v Rudolfově obrazárně. Zámek totiž po roce 1918 získal Československý stát a ještě za první republiky tam byly prohlídkové trasy. Když ale po odvezení vzácností na filmování zůstal zámek opuštěn, nastěhovala se tam škola. Ta tam pak zůstala a obrazy si pak ponechala tehdejší Národní galerie, která je rozmístila do různých hradů a zámků po celé republice.

autor: RUS
Spustit audio