Černý bez je magický. A můžete si z něj vyrobit i „šampaňské“
Před heřmánkem smekni, před bezem si klekni. Tohle staré rčení připomněl v červnové Radioporadně i zahradník František Hlubocký. Černý bez je podle něj právem považován za magickou rostlinu.
„Dodnes jsou vidět velké keře černého bezu přímo u vchodů do starých venkovských domů. Černý bez měl ochraňovat štěstí v domě. Jeho vynikajících účinků pro naše zdraví bychom si ale měli vážit i dnes,“ říká zahradník.
Bezinky, černá bzinka, habzina, smrdibez, kozíček, pukač či smradlavka, i takové přezdívky si kvůli své specifické vůni vysloužil černý bez. Přesto se dodnes udržely tradiční recepty, které připravovaly naše prababičky. Známé jsou kosmatice, což je v podstatě květ obalený v pivním těstíčku a osmažený jako řízek.
„Šampaňské“ z bezu
Babička Františka Hlubockého vyráběla z květů černého bezu tzv. šampaňské. Recept si zahradník dodnes pamatuje a připravuje i pro svou rodinu.
„Do okurkové láhve natrhejte zhruba 30 květů, na litr vody dávám přibližně 10 dkg cukru, babička tam vhodila jednu hrst. Přidala citrón nakrájený na kolečka. Někdy i kousek kvasnic, ale když neměla, nevadilo to. A nechala na teplém místě stát. Během pár dnů začal nápoj perlit. To byl čas, kdy se tekutina přecedila přes síto a nalila do lahví. Perlivý výluh z černého bezu se uchovával v lednici a my děti jsme si užívaly šampusový mejdan,“ směje se zahradník František Hlubocký.
Jak zaštipovat rajčata a okurky nakládačky? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Související
-
Míst, kde je možné sbírat bylinky, ubývá, říká bylinkářka
Květen je jeden z nejkrásnějších měsíců v roce. Také počasí láká ven k procházkám a na jaké bylinky při toulkách přírodou můžete na jaře narazit, nám řekla Hana Binková.
-
Netradiční letní limonády z vlastní zahrádky
Bylinkářka Radka Svatošová z Pardubic Nemošic má zahradu s certifikátem Přírodní zahrada. Na její zahradě nepoužívají žádné postřiky ani hnojiva.
-
Začíná sezóna plísní na rajčatech a okurkách. Pomůže měď nebo šalvějový výluh
Proměnlivé a teplejší květnové počasí nahrává plísním. Zahrádkáře trápí nejvíc plíseň bramborová, která parazituje hlavně na rajčatech a okurkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
