Černý bez je magický. A můžete si z něj vyrobit i „šampaňské“
Před heřmánkem smekni, před bezem si klekni. Tohle staré rčení připomněl v červnové Radioporadně i zahradník František Hlubocký. Černý bez je podle něj právem považován za magickou rostlinu.
„Dodnes jsou vidět velké keře černého bezu přímo u vchodů do starých venkovských domů. Černý bez měl ochraňovat štěstí v domě. Jeho vynikajících účinků pro naše zdraví bychom si ale měli vážit i dnes,“ říká zahradník.
Bezinky, černá bzinka, habzina, smrdibez, kozíček, pukač či smradlavka, i takové přezdívky si kvůli své specifické vůni vysloužil černý bez. Přesto se dodnes udržely tradiční recepty, které připravovaly naše prababičky. Známé jsou kosmatice, což je v podstatě květ obalený v pivním těstíčku a osmažený jako řízek.
„Šampaňské“ z bezu
Babička Františka Hlubockého vyráběla z květů černého bezu tzv. šampaňské. Recept si zahradník dodnes pamatuje a připravuje i pro svou rodinu.
„Do okurkové láhve natrhejte zhruba 30 květů, na litr vody dávám přibližně 10 dkg cukru, babička tam vhodila jednu hrst. Přidala citrón nakrájený na kolečka. Někdy i kousek kvasnic, ale když neměla, nevadilo to. A nechala na teplém místě stát. Během pár dnů začal nápoj perlit. To byl čas, kdy se tekutina přecedila přes síto a nalila do lahví. Perlivý výluh z černého bezu se uchovával v lednici a my děti jsme si užívaly šampusový mejdan,“ směje se zahradník František Hlubocký.
Jak zaštipovat rajčata a okurky nakládačky? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
