Chaty na hřebenech Orlických hor. Ty německé po válce shořely
Zveme vás na výlet do nejvyšších partií Orlicích hor. V současnosti bychom tam turistické chaty napočítali na prstech jedné ruky. Ale v meziválečném období byla situace lepší. Pojďme tedy putovat po současných ale i zaniklých chatách Orlických hor.
„Ve druhé polovině 19. století začíná společnost bohatnout, vytváří se vrstva lidí, kteří chtějí cestovat, poznávat nová místa a postupně se zájezdní hospody zvětšují a začínají se specializovat na turisty,“ vysvětluje podmínky pro vznik turistických chat regionální badatel Bohumír Dragoun.
100 let Jiráskovy horské stezky
Hybatelem turistiky byl Klub českých turistů a předsedou jeho Orlické župy právník Jindřich Štemberka. Ten koupil v roce 1915 hospodu na Dříši v Deštném, nechal ji přebudovat na chatu Panorama a udělal z ní srdce české turistiky v Orlických horách. Mimochodem právě z balkonu Panoramy otevřel Alois Jirásek v roce 1921 Jiráskovu horskou stezku, která prochází po hřebeni Orlických hor od východu k západu. Dnes je to červená turistická značka.
Významné turistické chaty vznikaly u tradičních stezek. Například kolem chaty Čihalka nad Olešnicí vedla stezka do dnešních lázní Dušniky v tehdejším Prusku. “Tady se úplně nabízelo vybudovat hospodu. První zprávy o hospodě na Čihalce máme z roku 1869. Proslulý byl hlavně hospodský pan Mošnička, který to místo proslavil,” připomíná Bohumír Dragoun.
Po chatě na Vrchmezí zbyly jen základy
Zatímco Čihalka funguje dodnes, totéž nemůžeme říct o Rübartschově chatě na Vrchmezí. Vrchol vysoký 1084 byl dlouho hlavním cílem Orlických hor. Nahrávala tomu blízkost lázní Dušniky v dnešním Polsku. U chaty stála dřevěná rozhledna.
“Heinrich Rübartsch přišel v roce 1882 s nápadem vybudovat na Vrchmezí turistickou chatu. Byla to ikonická postava turistiky, existuje mnoho jeho fotografií. Využíval toho, že Vrchmezí leží přímo na hranici. Před chatou byl třeba stůl, kde turisté seděli na jedné straně v Čechách a na druhé v Prusku,” připomíná šikovného podnikatele Bohumír Dragoun.
Zatímco zakladatel chaty národnostní otázky neřešil, jeho vnuk, který chatu převzal, už byl ve vypjaté době před 2. světovou válkou Čechům nepřátelský. To mohlo být důvodem, proč chata v roce 1946 vyhořela a už nikdy nebyla obnovena.
Masarykova chata – sen českých turistů
Velkým snem českých turistů bylo vybudovat na hřebeni českou chatu. Klub českých turistů vybral ve veřejné sbírce bezmála milion korun a v roce 1925 otevřel Masarykovu chatu na Šerlichu. Stavba trvala pouhý rok. “Původně byla celá stavba dřevěná a opláštěná šindelem. Dnes má plechovou střechu a eternitové opláštění. V bouřlivém 20. století chata několikrát změnila název. Nacisté ji přejmenovali na Sudeten Baude, za minulého režimu to byla Chata na Šerlichu a dnes se jí tedy vrátil původní název.
“Zajímavé je, že na terase chaty byla Masarykova busta. To se v komunistických časech nenosilo, takže ta busta byla uklizena. Ten sokl i s tím nápisem TGM tam ale celou dobu zůstal a každému bylo jasné, co tam chybí,” usmívá se Bohumír Dragoun.
Mimochodem i Masarykova chata podle něj těsně unikla vypálení. “Před vznikem protektorátu se chatu pokusili zapálit nacisté, ale jednotky Stráže ochrany státu útok odrazily, jednu zápalnou lahev se prý podařilo útočníkům hodit dovnitř, ale naštěstí se nerozbila.” Masarykova chata patří dodnes Klubu českých turistů a slouží turistům nedaleko nejvyššího vrcholu Orlických hor Velké Deštné.
Němci si postavili “Trucbaude”
Německým protějškem Masarykovy chaty byla Hindenburg Baude postavená v roce 1928. Němci chtěli chatu podobně jako Češi postavit na hřebeni, ale Colloredo Mansfeldové jim pozemek neprodali. “Už v tom názvu slyšíte hrdost. My jsme měli chatu na naší straně Masarykovu chatu otevřenou tři roky předtím. Hindenburgova chata měla na tehdejší dobu velkou kapacitu – mohlo tam najednou přespat víc než 80 lidí. Češi je v legraci přejmenovali na trucbaude.”
Bohumír Dragoun připomíná, že chata byla postavená v německém stylu. Také ona podobně jako nedaleká Rübartschova chata ale po válce za nevyjasněných okolností shořela.
Související
-
Jako myslivec beze zbraně. Fotograf Bartoň loví zvířata i další krásu Orlických hor
Rád říká, že ho kopce vždy tahaly za rukáv. Fotografii naprosto propadnul až jako čtyřicátník. Od té doby na ni nedá dopustit.
-
Žamberk – východní brána do Orlických hor
Původně se osada založená v podhůří Orlických hor jmenovala Senftenberg. Jméno si ale české obyvatelstvo rychle počeštilo a dnes se město jmenuje Žamberk.
-
Na Králickém Sněžníku vzniká rozhledna. Češi i Poláci proti ní podepisují petici
Na polské straně Králického Sněžníku začala před pár měsíci dlouho plánovaná stavba rozhledny. Zvedla se proti ní ale vlna odporu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
