Chcete najít čistou vodu? Hledejte štiku!

Jak by on sám takovou líheň charakterizoval? „Jako zařízení pro chov ryb, kde se generační ryby uměle vytírají. Není to jako ve volné přírodě. Působí tam tlak na břišní dutinu. Jde tedy o řízenou reprodukci. Na umělých líhních dochází k ovulaci jiker v době, kdy se taková věc naplánuje. Máme přehled o ztrátách, o stavu plůdku. Dostáváme možnost ho rozsadit plynule po všech revírech, které zarybňujeme.“

Tradice líhně v Pardubicích sahá do 70. let minulého století. „Tehdy naši předci začali stavět sádkovací vany. Ani nevěděli o případném využití pro štiku. Ale už v té době se uvažovalo o tom, že tam bude docházet k umělému výtěru štik,“ přibližuje Horák.

Pardubické ryby v evropských řekách

Na štiky z Pardubic nebo jejich potomky jste mohli dříve narazit v různých koutech Evropy. „Dělali jsme štiku rychlenou. Vyvážela se do Francie, do Itálie, do Švédska nebo na Slovensko. Myslím si, že teď budou vychytané nebo vyhynulé.“

V minulosti se připravovala štika do velikosti čtyř nebo pěti centimetrů. Tomu odpovídala tehdejší kvalita vody. Postupně se v souvislosti s výstavbou zhoršila. Horák říká, že poté museli ustoupit od štiky rychlené. Teď se dělá takzvaný váčkový plůdek.