Chlap se nejlépe vyzkouší v supermarketu

Vážně! Společným bydlením, moje milé posluchačky, ho nevyzkoušíte! A když vám po roce společného bydlení sní všechen chleba do posledního drobku a vy nemáte co na snídani, sice si řeknete a dost!, ale škoda ztraceného roku!

Radím vám dobře, vezměte ho s sebou na nákup do supermarketu! Tam se chlap vyzkouší nejlépe a hlavně je to rychlejší!

V průběhu svého života jsem poznala hodně dvojic, které, co se týče nakupování, nebyly v souladu. A protože nákupy tvoří důležitou část našeho společného života, je dobře, že existují dvojice - a je jich většina - které, co se nakupování týče, v souladu jsou a tohle moje vypravování jim přijde absolutně zbytečné.

Ovšem, a to je nutné zdůraznit, ne každý má tohle štěstí! Představte si, vy šťastlivci, že jsou ženy, které trvají na tom, aby s nimi jejich muž chodil nakupovat, protože ony přece nakupují i pro něho!

A přitom tyto ženy dobře vědí, že jejich muž nákupy nesnáší...

Představte si muže, kteří nakupují tak rádi, že svoji ženu od nákupů úplně odstřihnou - a ta, chudinka nebohá, si zoufá, protože jí nedovolí koupit ani toaletní papír...

Představte si dvojice, které se pravidelně při společných nákupech z mnoha důvodů pohádají a to tak, že někdy po sobě i hází zbožím z regálů!

Ahááá... už mě konečně chápete, co? Už si, vy šťastlivci, říkáte, tak to jsme tedy měli štěstí?

K tomuhle vypravování mě přivedla návštěva nově otevřeného supermarketu u Kolína. Jeli jsme se tam začátkem února podívat s panem Fuchsem. Brala jsem návštěvu supermarketu jako poznávací výlet, což byla hloupost, takže jsme nakonec „udělali nákup“ a já si opět potvrdila, jak je dobře, že čtyřicet let nakupuju sama! Sama! Stačilo, abych se podívala kolem sebe a moje teorie, že chlap se nejlépe vyzkouší v supermarketu, se mi okamžitě potvrdila.

V rychlém časovém sledu jsem objevila kolem sebe několik partnerských dvojic, které evidentně, co se nákupů týče, nebyly v souladu.

To máte z toho, že jste spolu na začátku vztahu nešli nakupovat do supermarketu, říkala jsem si škodolibě do chvíle, kdy jsem se pana Fuchse popáté zeptala, jestli nechce koupit to, co držím v ruce a on odpověděl, ještě jednou se mě zeptáš, tak deš domů pěšky!

No jo... no... tak se mi smějte! A můžete mi říct, kde jsem si ho asi měla vyzkoušet, když v sedmdesátých letech supermarkety nebyly?! Naštěstí jsem náš nesoulad, co se nákupů týče, pochopila velmi, ale opravdu velmi brzy i bez supermarketů a čtyřicet let nakupuju sama a výjimky, jako byla tahle únorová, se zaťatými zuby přežiju...

Spustit audio

Související