Chmelařovi. Čtyři generace pardubických starožitníků
Petr Chmelař dostal lásku k umění a historickým věcem do vínku. Už jeho pradědeček Karel si otevřel v Pardubicích první obchod se starožitnostmi.
Po čtyři generace rodina Chmelařových z Pardubic nakupuje a také sbírá do své soukromé kolekce staré obrazy, historické sklo, porcelán, šperky a další artefakty. Samozřejmě s nimi i obchoduje. Už více než 120 let. V roce 1898 se založil Karel Chmelař ve Sladkovského ulici čp. 388 první obchod se starožitnostmi.
Obchod známého starožitníka Karla Chmelaře byl velmi oblíbený. Zastavovaly se v něm pardubické osobnosti i zástupci šlechtických rodů. Karla Chmelaře pojilo přátelství s rodinou Auerspergů nebo Kinských. Rád rozmlouval také s pardubickým mecenášem a průkopníkem sportu baronem Arturem Krausem.
Karel Chmelař vedl rodinný obchod až do roku 1940. V roce 1937 jeho syn Květoslav Chmelař firmu navíc rozšířil a v témže domě si otevřel klenotnictví s vlastní výrobou šperků. Byl to velmi oblíbený klenotník, své zkušenosti získával mimo jiné při pobytech ve Francii, kde se zdokonalil v technice studeného pájení a dalších zlatnických postupech. I nadále se ale Květoslav Chmelař věnoval prodeji starožitností. V roce 1951 byla firma rodiny Chmelařových tehdejším režimem vyvlastněna.
Petr Chmelař, otec a syn
V roce 1990 Petr Chmelař, syn Květoslava Chmelaře, společně se svým synem Petrem navázal na rodinnou tradici. V Pernštýnské ulici čp. 34 si otevřeli obchod se starožitnostmi. Zákazníků měli hodně, už proto, že v době socialismu klasické starožitnictví v Pardubicích nebylo, nejbližší prodejna se starým uměním a předměty fungovala v Hradci Králové. Po roce 2002 Chmelařovi otevřeli prodejní galerii obrazů a starožitností v rekonstruované rodinné vile v ulici JUDr. Krpaty. Petr Chmelař mladší vedl obchod v Pernštýnské ulici a také v Chrudimi.
V roce 2009 Petr Chmelař mladší znovu otevírá obchod v Pardubicích a po roce ho přesunul do reprezentativnějších prostor, opět v Pernštýnské ulici. V roce 2016 otevírá obchod se starožitnostmi na Bělobranském náměstí čp. 140. Kvůli ekonomickým potížím, které způsobila pandemie, Petr Chmelař obchod se starožitnostmi v loňském roce přesunul do rodinné vily.
Podle slov Petra Chmelaře se umělecký artefakt nebo jen předmět všedního použití stává starožitností po padesáti letech. A tak je dnes možné mezi starožitnosti zahrnout první počítačovou techniku nebo třeba hračky z plastu 70 let. Právě o „retro“ tohoto období teď lidé mají největší zájem, i když se podle Petra Chmelaře nákupy starožitností odehrávají v módních vlnách.
Související
-
Výšivky pro krále i lordy. U Velebných se řemeslo dědí přes 300 let
O umění firmy Velebný & Fam mají zájem hasiči, armáda, univerzity, církev i filmaři. A nejen z Česka. Vyšívané vlajky a prapory z Ústí nad Orlicí vlají po celém světě.
-
Hejhalova cukrárna ve Vysokém Mýtě zůstala v rodině. Zákusky dělá už pátá generace
Sourozenci Luděk a Kateřina Hejhalovi jsou pra pra vnoučata zakladatele slavné vysokomýtské cukrárny. A ta, jak sami říkají, už několikrát přepsala rodinné osudy.
-
Český rekord a jemná krása. Podívejte se na největší sbírku tkaných záložek
Herbert Kögler z Ústí nad Orlicí s textilem spojil svůj život. Pochází z vážené rodiny stuhařských mistrů a také dnes, už jako sběratel, v tradici pokračuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.