Čím má zahradník zelenější prsty, tím víc se mu daří

Zahradnictví oslavilo v loňském roce 25 let od svého založení a za tu dobu prošlo kompletní rekonstrukcí. Největší a také nejdražší změnou byla výměna skleníků, pěstebních i prodejních. 

8 fotografií

Po revoluci v roce 1989 odjel zahradník  Petr Mikan na exkurzi po zahradnických firmách v Holandsku. "Byli jsme jak Alenka v říši divů, ty skleníky, ta produkce, automatizace....o to těžší byl návrat domů," vzpomínal na začátky podnikání Petr Mikan. V chrudimském  zahradnictví ho čekaly nevyhovující skleníky, stará plynová kotelna a splácení dluhů.

Po čtvrt století dostal své zahradnictví na úroveň srovnatelnou s holandskými producenty. Plné automotizaci se ale záměrně vyhýbá. "V Holandsku už se květiny nepěstují, ale vyrábí, lidská ruka se jich za celou dobu nedotkne, ale to my nechceme. Já jsem zahradníkem celým svým srdcem, vždyť ne nadarmo se říká, že čím má zahradník zelenější prsty, tím víc se mu daří," vysvětluje svoji strategii Petr Mikan. 

Ze všech dětí zahradníci

Petr Mikan má se svojí ženou čtyři děti, všechny vystudovaly zahradnické školy. Dcera Marie (provdaná Malá) byla svého času juniorskou mistryní mezi floristy v Čechách i na Slovensku. Dnes jezdí na tyto soutěže už jako porotkyně. Vázané kytice v chrudimském zahradnictví tak prodejní skleník povyšují na výstavní prostor.  

Petr Mikan se tak o pokračování rodinné firmy nemusí obávat. "Bez toho by všechny ty rekonstrukce a investice neměly smysl," vysvětluje zahradník Petr Mikan.

Tropická radost

Když už Petru Mikanovi přerůstají starosti přes hlavu odchází relaxovat do tropického skleníku. Udržet takový prostor přes zimu je sice energeticky velmi náročné, ale rodina si ve skleníku pěstuje desítky rostlin, na které se zvykla. Nejen na banány a papáje, ale i tropické byliny, které Petr Mikan dále zpracovává (maceruje a užívá).

Tropický skleník je místo, kam chodí Mikanovi odpočívat|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas

V tropickém skleníku našlo domov i exotické ptactvo. V horních patrech skleníku poletuje africký strdimil krásný, který je podobný kolibříkovi, také saje nektar v letu. A tropické ptactvo by měla rozšířit ještě africká kruhoočka, ptáci s bílým okružím kolem očí, kteří by měli ve skleníku plnit funkci zdravotní policie.

Jednou z nejvyšších dominant skleníku je strom papáje, který má už několik kmenů a výšku kolem pěti metrů. "To je vděčný strom, my z něho máme větší úrodu než z rajčat," směje se Petr Mikan. A papája byla jedním z důvodů, proč se i přes závratný nárůst energií rozhodl dál tropický skleník vytápět. "Papája by zimu nepřežila, umřela by. V noci topíme na 17 stupňů, a už to je teplota víceméně havarijní," krčí rameny zahradník Petr Mikan. 

Mikanovo zahradnictví není jen obchod s kytkami

Na tropický skleník navazuje o něco chladnější subtropický skleník, ve kterém právě v těchto dnech začíná rozkvétat štětkovník. "Do měsíce bude obalen červenými květy a to je pak opravdu nádhera," popisuje jednu ze svých nejoblíbenějších rostlin Petr Mikan. Byla by škoda se o tu krásu nepodělit s návštěvníky, proto Mikanovi plánují v nejbližší době zpřístupnit oba skleníky návštěvníkům. "Chce to ještě trochu času a hodně práce," usmívá se Petr Mikan. 

Už dnes není jejich zahradnictví pouhou prodejnou květin. Každoročně ve svých sklenících pořádají vánoční výstavy, provádějí děti z mateřských škol a pro seniory organizují workshopy floristiky přímo v domovech důchodců. 

Vzhledem ke skokovému nárůstu energií čeká zahradnictví těžké období. "Hledáme alternativní možnosti vytápění, to samozřejmě nese nutnost další investic," připouští Petr Mikan. Čelo krčí pod tíhou starostí, ale s takovou rodinou, jakou Petr Mikan má, nezůstává na starosti sám.