Čtyři sta let stará stodola v Trstěnici se nadechuje k novému životu

8. srpen 2017

Největší audioportál na českém internetu

Rekonstrukce polygonální stodoly ze 17. století | Foto: Naďa Kubínková, Český rozhlas

Čtyři sta let stará stodola v Trstěnici se nadechuje k novému životu

Čtyři bratři společně nezištně zachraňují zchátralé domy, kaple a stavby, které jsou na pokraji zkázy. V oblasti českomoravského pomezí tak chtějí zasadit do místní krajiny až 400 let staré objekty a ukázat lidem, jak vypadaly tradice a řemeslné nebo zemědělské postupy, které už dávno odvál čas.

Aktuálně se pokoušejí vzkřísit stodolu ze začátku 17. století. Tu nejprve rozložili, dali do pořádku stoleté trámy a znovu ji postavili v na kopci v Trstěnici u Litomyšle.

„Místo je pro stodolu naprosto ideální, protože na tom samém místě v minulosti polygonální stodola stála, dokud nevyhořela a nepostavila se místo ní zděná. My tady budujeme areál zemědělské usedlosti, který má odpovídat době, kdy se v podobných stodolách pracovalo. Jako doplněk té usedlosti je stodola naprosto ideální, protože můžeme zemědělskou výrobu a další práce ukazovat přímo v autentickém prostředí,“ přibližuje Vojtěch Kmošek.

Stodolu zatím přikrývá na krovech provizorní plachta, v plánu je ale došková střecha, která je typická pro polygonální stavby a v minulosti byla používána také jako střešní krytina na domech.

Čtěte také

„Došek je z žitné slámy, protože ta jediná má takovou délku, aby byly uzly, které drží došky na střeše, dostatečně chráněné horními vrstvami. Tím, že je to dlouhé, je to náročné na sklízení a zpracování,“ popisuje sklízení a výrobu došků Vojtěch Kmošek.

Střechu stodoly budou chránit vlastnoručně vyrobené došky z žitné slámy

Došky budou vyráběny od začátku ručně, včetně posekání klasů kosou. „Taky jsme se dali do opravy starého samovazu, to je stroj, který byl mezistupeň mezi kosou a kombajnem a je to částečně mechanizovaný proces, kdy to slámu poseká a sváže do jednoduchého snopku provázkem. Ten se musí postavit do panáku, nechat doschnout na poli, pak vymlátit a pak vázat na došky.“

Čtěte také

Proč se pustili do záchrany rozbořených staveb, vysvětluje jednoduše: „My to děláme proto, že to máme rádi, a je to jedna z posledních příležitostí, když ještě žijí pamětníci, kteří jsou schopni nám k tomu něco povědět. Snažíme se tu věc uchovat dalším generacím, navíc je příjemné pracovat s materiály, jako je dřevo, kámen nebo hlína.“

Podle plánu Institutu lidového kulturního dědictví bude stodola sloužit jako zázemí pro výrobu tradiční doškové krytiny.

autor: KUB