Děti čím dál víc trápí staré rodiče. Násilí se za dveřmi těžko odhaluje

12. červen 2019

Domů se většinou těšíme. Pro mnohé to je taková oáza klidu. Velmi rychle se ale může stát peklem. Paradoxně k tomu můžou přispět příbuzní.

„Domácí násilí na seniorech roste. Navíc se na nás obrátí jenom někteří. Většina z nich nenajde odvahu svěřit se s tím, že jsou oběťmi vlastních dětí anebo vlastních vnuků. Jde o velmi tíživé téma. Na druhou stranu sdělená starost je poloviční starost,“ myslí si koordinátorka Intervenčního centra Pardubického kraje Iva Bandžuchová.

Senior senioru vlkem

Do centra na Dubině v ulici Erno Košťála můžou lidé přijít i anonymně a popovídat si o tom, co se u nich doma děje. „Velmi často žijí s pocitem, že přece neudají vlastní dítě na policii anebo mají pocit, že dítě špatně vychovali. Snažíme se jim vysvětlit, že to není jenom jejich výchovou. Objevují se případy, kdy osmdesátiletého seniora týrá šedesátiletý syn.“

Žena ohlašuje násilí na tísňové lince

Jako největší ohrožení vnímá Bandžuchová samotu a odkázanost na někoho, komu věříme. „On pak může naši důvěru zneužít. Je velmi smutné, že jde často o děti, které by ve stáří naopak měly být oporou.“

Jak dodává Iva Bartošová z pardubického magistrátu, domácí násilí se velmi těžko odhaluje. „Lidé v seniorském věku často bývají důvěřiví. I když se na problematiku opakovaně upozorňuje ve sdělovacích prostředcích, stejně senior podomnímu prodejci otevře. Jakékoliv prevence není nikdy dost. Taky proto už třetím rokem pořádáme v Bubeníkových sadech akci (K)roky bez násilí.“

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.