Děti do ZUŠek nesmí, školné ale platit musí. Proč?

8. březen 2021

Distanční výuka je momentálně na výsluní. Dálkově se nějaký čas učí už i na základních uměleckých školách. Všechno se ale nahradit nedá.

„Zvykli jsme si poměrně rychle, protože jsme museli. V loňském březnu jsme byli všichni trochu vykulení, nikdo netušil, jak dlouho ta situace potrvá. Rozjezd smysluplné distanční výuky chvíli trval, ale teď už jsme v tomto naprosto zběhlí,“ soudí Miloš Šír, zástupce ředitele ZUŠ Pardubice, Havlíčkova.

Jeden na jednoho zůstalo

I při distanční výuce si „liduška“ zachovala individuální kontakt se žáky. „Někteří nedisponují rychlým připojením. V takovém případě jsme s rodiči domluvení, že nám posílají třeba nahrávky svěho domácího snažení a učitelé jim poskytují zpětnou vazbu. Distanční výuka funguje velmi dobře na všech oborech.“

Výjimky bychom přesto podle Šíra našli: „Moc se nedaří souborová hra a hra v různých orchestrech. Hrát současně na dálku opravdu nejde.“

Odliv se nekoná

Velký strach mělo vedení ZUŠ Havlíčkova z možné reakce rodičů v těchto nových podmínkách. „Docházka k nám je čistě dobrovolná a zároveň placená. Byl jsem ale příjemně překvapený, že s námi rodiče drží tu pomyslnou basu. V pololetí se odhlásilo několik žáků, což bývá běžný stav i během obvyklých roků. Hned jsme je nahradili novými žáky. Byly to děti, které se k nám původně z kapacitních důvodů nevešly.“

Proč se vůbec pořád platí školné? „Děti k nám nechodí, ale škola musí fungovat dál. Musíme platit energie, veškeré provozní náklady. Je potřeba pečovat o nástroje, dokupovat nástrojový park.“

Miloš Šír podotýká, že taky škole přibyly náklady, které dřív neměla. „Museli jsme dovybavit celou školu výpočetní technikou, vybudovat výpočetní sítě, serverové stanoviště, aby vůbec on-line výuka v plné kvalitě byla možná. Pomáhá nám taky náš zřizovatel, tedy město.“

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.