Trolling, kyberšikana, podvodníci. Skrytá hrozba distanční výuky

4. listopad 2020

Už při první vlně nemoci covid-19 učitel informatiky Tomáš Hameberger spolu s dalšími kolegy založil platformu Digitální pohotovost, která pomáhá školám a učitelům zavádět moderní nástroje potřebné pro distanční výuku.

Propagátor moderního školství si přesto neumí představit, že by se v budoucnu učilo pouze na dálku: „Ani nechci. Na jedné straně vidíme, že tu máme čím dál víc škol, které distančním způsobem vyučují a mnohdy je bohužel slyšet prohlášení jak učí dle stejného rozvrhu, jako v prezenční výuce. Ale já nechci, aby dítě sedělo denně šest hodin a koukalo do obrazovky.“

Na druhou stranu může být použití moderních technologií při distančním vzdělávání přínosem v tom směru, že dělá výuku pro žáky zajímavější. „Když se ty platformy naučí používat i učitel, nejenom že dělá výuku atraktivnější, ale i on se pak pro žáky stává zajímavějším. A když se technologie využívá efektivně, tak se skrze ní dá aplikovat moderní didaktika,“ říká Tomáš Hamberger.

Digitální pohotovost

To je projekt, který školám pomáhá se zavedením forem výuky na dálku. Stále je prostor se zdokonalovat a trochu víc přemýšlet například o nebezpečích, která tento způsob přináší. „My jsme se teď začali zaměřovat na prevenci a vzdělávání v rámci kybernetické bezpečnosti. Dnes to je vidět například právě na výuce na dálku,“ vysvětluje Tomáš Hamberger.

Distanční výuka prvnáčků

Trolling a kyberšikana

Nežádoucím jevem při distanční výuce, který navíc může odradit především starší, nic netušící učitele, je trolling. „Dochází k němu například ve videokonferencích. Třetí osoba, v podstatě anonymní člověk se dostane do videokonferenční místnosti a naruší celou výuku. Viděl jsem otřesné případy, kdy dochází k urážení učitele, ke sdílení nevhodného obsahu a podobně,“ popisuje Tomáš Hamberger.

Další jev, který se v rámci výuky na dálku objevuje je kyberšikana: „A zase je to nejčastěji ve spojení s konferenčními hovory. Zejména v první vlně docházelo k tomu, že se děti zejména ze sociálně slabších rodin stávaly terčem posměšků. V první vlně ty platformy neumožňovaly rozostřit pozadí, nebo si nastavit tapetu tak, aby nebylo vidět za vás. Děti se pak stávaly terčem posměchu třeba za jejich pokojíček a hračky. Teď už každá vzdělávací platforma rozostření umožňuje,“ říká Tomáš Hamberger.

K domácím úkolům přibyla i domácí výuka

Mnoho organizací zneužívá toho, že vedení škol nemá tak vysokou digitální gramotnost a často pořádně neví, co kupují. „Viděli jsme to v rámci první vlny, kdy se objevilo mnoho organizací nabízejících řešení výuky na dálku, pak si za to řekly vysoké poplatky. Výukové platformy od společností Microfosft, nebo Google jsou pro účely vzdělávání vždy zdarma. Bohužel se objevily případy, že si za jejich instalaci někteří nechávali platit měsíční poplatky,“ popisuje Tomáš Hamberger.

Vypnutý mikrofon a kamera

„Například nabádáme učitele, aby dětem ukázali, že je dobré mít nastavenou aplikaci tak, aby se připojovaly s vypnutou kamerou a s vypnutým mikrofonem a zapínaly to jen na vyzvání,“ vysvětluje Tomáš Hamberger. 

Navíc by se už brzy měla kantorům dostat do ruky užitečná pomůcka ve formě příručky nazvané Minimální bezpečnostní standardy pro výuku na dálku, aneb bezpečná digitalizace českého školství. Bude užitečná především těm, kteří se v digitálním světě zcela neorientují.

„V ní popisuji nejčastější rizika a hrozby, které se mohou objevit v celé školní digitální infrastruktuře. A tam patří veškeré vybavení, počítače tablety, ale i software, emaily, školní agendy, internetové stránky a všechno je potřeba mít dobře zabezpečené,“ upozorňuje Tomáš Hamberger, který by byl rád, aby se příručka dostala do každé základní a střední školy.

Spustit audio

Související