Do Chvaletic na kole na vyhlídku i do kostela
Chvaleticemi vede cyklotrasa Geoparku Železné hory. Na kole se dá vyrazit i do hřebčína v sousedních Kladrubech nad Labem nebo za památkami do Kutné Hory. Vyplatí se ale věnovat pozornost i samotnému městu, které má co nabídnout.
Lidé žili ve Chvaleticích od pradávna a už od středověku se na území dnešního města těžila železná ruda. Jde totiž o geologicky velmi významnou lokalitu. A právě těžba taky ovlivnila dnešní podobu místa.
Z původní obce Telčice, která ležela u dnešní vlakové zastávky, zůstalo jen jméno. V polovině 20. století byla totiž přejmenována na Chvaletice, zatímco původní Chvaletice na kopci dnes tvoří takzvanou Hornickou čtvrť. Přestože leží trochu stranou hlavních tras, stojí za to vyrazit i tam, protože nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů v kraji.
Vyhlídka až na Sněžku
Říká se tomu velmi trefně a jednoduše Vyhlídka nebo Chvaletická vyhlídka. Leží v nadmořské výšce 290 metrů nad mořem. Cyklisté, kteří přijíždějí z dolní části města, musí zdolat převýšení osmdesáti metrů. I proto jsou zde čím dál častěji k vidění i elektrokola.
Pro ně budou ve Chvaleticích za pár měsíců dvě nabíjecí stanice. Jedna na sídlišti z poloviny 20. století u kulturního domu z roku 1958 a druhá právě na Chvaletické vyhlídce. Ta nabízí nejen přístřešek a panoramatickou mapu okolí, ale i dechberoucí výhled. Za jasného počasí je vidět až na Sněžku.
Vyhlídka je zároveň jedním ze zastavení na geologické naučné stezce. Trasa vede mezi Přeloučí a Chvaleticemi, měří okolo 30 kilometrů a připomíná, že jde o opravdu významnou přírodní lokalitu. Město leží na levém břehu Labe na úpatí Chvaletické pahorkatiny, která je součástí Národního geoparku Železné hory. Území je významným nalezištěm pyritu, který se tam těžil od středověku až do 20. století. Vyskytuje se tam ale taky 80 druhů nerostů včetně polodrahokamů, jako je třeba ametyst a byl tam objevený i vzácný minerál wolfenit.
Kostel, škola, rybník a projížďky
Pár desítek metrů od bývalých dolů v Hornické čtvrti zůstal kus historie, novorenesanční evangelický kostel. Tuto kulturní památku tam postavili v roce 1882 podle návrhu architekta Matěje Blechy. Nahradil prý původní dřevěnou stavbu z doby krátce po vydání Tolerančního patentu.
Další kulturní památka leží jen pár desítek metrů od kostela. Jde o funkcionalistickou budovu školy z roku 1930, kterou navrhl architekt Karel Řepa, mimo jiné autor podoby hlavního pardubického nádraží. Škola je dlouho prázdná. Město tam původně plánovalo vybudovat hornické muzeum, zatím ale nesehnalo peníze.
I když jsou Chvaletice známé hlavně svou tepelnou elektrárnou, město je také plné zeleně, obklopené lesy a malebnou přírodou. Milovníci koní ocení například blízkost Selmic nebo Kladrub nad Labem s hřebčíny Starokladrubských koní a jde taky o krajinu zapsanou v UNESCO.
Na kole je možné dojet i za dalšími památkami UNESCO, do Kutné Hory nebo do lesů u Zdechovic ke skalnímu útvaru Obří postele. Místní příroda nabízí ideální podmínky pro odpočinek, třeba u chvaletických rybníků. Je tam taky možnost procházek nebo posezení na lavičkách a návštěvníci si můžou užít i sportovní rybolov.
Související
-
Chvaletice plánují výstavbu přírodního amfiteátru pro kulturní akce
Město Chvaletice plánuje výstavbu přírodního amfiteátru pro kulturní, sportovní a společenské akce. Vzniknout by měl na zarostlém městském pozemku.
-
Rodinný výlet na kolech v pohodě? Chce to vhodné kolo pro dítě, pomůže i teleskopická tyč
Prázdniny spojené s cyklistickými výlety nemusí být jen pro dospělé. I rodiny s dětmi mají různé možnosti, jak si dovolenou na kolách užít.
-
Chvaletice mají novou atrakci i starostku. Pumptrack budil vášně
Komplikované začátky měla pumptracková dráha. Lidé z okolní zástavby ji odmítali. Vedle jejich petice se ale objevila další, úplně opačná. Teď už novinka slouží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.