Kvůli alkoholu vlezli i do včelího hnízda. Keltové se rádi bavili
Keltové podle archeologických nálezů obývali území dnešního Chrudimska po celou mladší dobu železnou. Od 5. století před naším letopočtem žili v nížinách v okolí řek. Kolem 150. roku před naším letopočtem se pak přesunuli i do vyšších poloh. Například v Železných horách u obce České Lhotice založili opevněné sídlo neboli oppidum. V nedalekém skanzenu Země Keltů v Nasavrkách můžete zažít keltskou kulturu na vlastní kůži.
Zástupci keltské civilizace významně přispěli k rozvoji jednotlivých řemesel. Byli to zdatní kováři, hrnčíři i zemědělci. Svou úlohu plnili také provazníci. Ti loupali kůru z lípy, kterou pak nechali odmočit, aby z ní získali lýko. Tento materiál pak stáčeli mezi prsty nebo pomocí nástrojů, dokud nevznikl provaz. Některé provazy byly až 4 centimetry tlusté.
Pro med se vyplatilo riskovat
Důležitou součástí života Keltů byl med získávaný od včel. Představoval nejen jediné sladidlo, ale také dezinfekci v případě zranění. Z vosku vyráběli svíčky, lité formy a čistili s ním zbraně. První sběrači medu to ale neměli jednoduché. „Kelt musel vylézt k dutině stromu. Neměl žádné rukavice nebo kryt hlavy a musel sáhnout mezi včely. Vzal jim med, odnesl ho domů a vymačkal. Tím ale včely zahynuly,“ vysvětluje Vladimír Saifr ze Země Keltů.
První úly měly formu uříznutého kmene stromu, který Keltové naležato položili za své stavení. V něm vydlabali díru a umístili do ní včely. Pro med pak chodili pravidelně, ale brali ho jen po částech. „Byl to národ, který se rád bavil, takže med používal i pro výrobu medoviny. To je pravděpodobně nejstarší alkoholický nápoj,“ pokračuje Saifr.
Co nabízel keltský stůl?
Hlavní surovinou, kterou Keltové používali pro přípravu jídla, byly různé druhy obilnin. „Nejvíc se tu pěstovala pšenice a ječmen, případně proso. Ale znali i hrách, čočku nebo koňský bob, to je taková podivná fazole. Z toho mohly vznikat různé kaše,“ popisuje archeoložka Blanka Zelená.
Na podzim zpracovávali také jablka. „Rozhodně byla menší než dnes, nebyla tolik sladká ani červená. Byla spíš do zelena, do takových těch planých jablek. Využívali i hrušky, trnky, šípky, bezinky, jeřabiny,“ doplňuje archeoložka.
Připravte si keltské placky
- pšeničná mouka
- žitná mouka
- sůl
- voda
Podle tradičního keltského receptu můžete připravit chlebové placky. Potřebovat budete pouze čtyři suroviny.
Obě mouky smíchejte v poměru 1:1, přidejte trochu soli, vodu a vypracujte těsto o konzistenci tuhé modelíny. Poté stačí vytvarovat placky a péct je zhruba 10 minut na rozpáleném kameni v ohni.
Jaké keltské vynálezy významně ovlivnily naši kulturu? Proč slavili Nový rok už v říjnu? A jak vypadá nejnovější stavba v Zemi Keltů v Nasavrkách? Poslechněte si záznam pořadu.
Související
-
Keltský skanzen u Nasavrk otevírá novou svatyni inspirovanou oppidem v Bavorsku
Keltský skanzen u Nasavrk na Chrudimsku v dnes odpoledne otevře novou svatyni. Stavba je volnou rekonstrukcí svatyně z oppida Manching v Bavorsku.
-
Tajemná brána vás zavede o 2000 let zpátky. Vítejte ve světě Keltů
Jak kdysi mohla vypadat keltská osada nebo dokonce město? V Keltském archeoparku v Nasavrkách si o tom můžete udělat představu.
-
Kudy do Země Keltů? Začněte v Nasavrkách
Víte, že v našem kraji máme jedno z nejzachovalejších opevněných hradišť, které obývali Keltové? Vydejte se po Keltské stezce a vstupte přímo do jejich světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
