Tajemné sklepení i prostor pro umění. Znáte tvrz ve Vranové Lhotě?
Fasádu má stále oprýskanou, uvnitř se ale tvrz ve Vranové Lhotě během posledních let proměnila. Majitelku a zároveň kastelánku Ivanu Přibylovou čeká ještě hodně práce.
Vranová Lhota se nachází v pomyslném středu trojúhelníku mezi městy Moravská Třebová, Jevíčko a Mohelnice. K dominantám obce patří pozdně gotická tvrz. Na konci devadesátých let minulého století ji prostřednictvím realitní kanceláře koupila divadelní dramaturgyně Ivana Přibylová, ostravská rodačka, která v té době působila v Českých Budějovicích. V audiu si můžete poslechnout, jak paní Ivana vzpomíná na okamžik, kdy Vranovou Lhotu viděla poprvé.
Tvrz měla původně čtvercový půdorys, přibližně 28 krát 28 metrů. Dnes z původního objektu zbyla jen dvě křídla a zbytky opevnění původních částí. Vranová Lhota patřila ve 14. století k panství hradu Vraní Hora pánů z Boskovic. Ke konci století byl ale tento hrad zničen a tak na břehu říčky Třebůvky pravděpodobně brzy vznikla nová tvrz, poprvé připomínaná roku 1406.
Po celé 17. století na tvrzi sídlili Drahanovští z Pěnčína. Není bez zajímavosti, že s potomky tohoto rodu, kteří žijí ve Vídni, je majitelka tvrze Ivana Přibylová v kontaktu. V letech 1874 do konce druhé světové války patřila Vranová Lhota Thurn-Taxisům. Vranovskou tvrz převzala obec, která objekt využívala ke kulturním účelům, přilehlý poplužní dvůr sloužil zemědělskému družstvu.
Během návštěvnické sezóny a v přítomnosti majitelky si tvrz můžete prohlédnout. Přes léto byla v hlavním sále tvrze i vidění fotografická výstava, Ivana Přibylová by tu ráda dala také prostor divadelním představením.
Zřícenina hradu Cimburk
Každý historický objekt má svoje příběhy a legendy. Nejen za bílou paní se můžete vydat ke zřícenině hradu Cimburk, který se po staletí pyšně vypíná nad Městečkem Trnávkou. Obec byla ve středověku střediskem velkého panství. Prvním prokazatelným držitelem hradu Cimburk byl Bernard z Cimburka, o čemž svědčí listina z roku 1308, kterou jmenovaný Bernard prodává Stanimírovi z Letovic třináct lánů v Pacově.
Okolo roku 1323 přešlo panství s městem Jevíčkem do majetku pánů z Lipé. Od nich je v roce 1365 odkoupil markrabě Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV. V této listině je poprvé zmíněno městečko pod hradem a Stará Trnávka. Tyto dvě části žily svůj samostatný život až do roku 1919, kdy došlo k jejich spojení v Trnávku a od roku 1929 v Městečko Trnávku.
O historii Městečka Trnávky, hradu Cimburk i jeho pověstech si můžete přečíst na jednotlivých zastaveních naučné stezky Putování s bílou paní. Stezka, která vede z obce na hrad, nabízí návštěvníkům několik zastavení s infopanely. Přečíst si můžete řadu pověstí a také si odpočinout na lavičce. Stezku provázejí půvabné dřevěné plastiky, jejichž autorem je místní řezbář Petr Steffan.
Hrad Cimburk měl mohutné opevnění, o něm svědčí dochované, přes dva a půl metru silné zbytky hradebních zdí. Dodnes je možné rozeznat hlavní hradní objekty, zejména hradní palác a pozůstatky věží předhradí, zrestaurované jsou zbytky brány. V areálu hradu, který je majetkem obce Městečko Trnávka, se mohou návštěvníci pohybovat volně, ale s opatrností. V 60. letech minulého století v hradním areálu vzniklo divadlo v přírodě, na rovné ploše u hradu se dá příjemně posedět a odpočinout si.
Související
-
1492: Kolumbus objevuje Ameriku, Moravská Třebová renesanci
První renesanční památky na našem území vznikly na zámkcích v Moravské Třebové a Tovačově. Patří k nejstarším ve střední Evropě. Vytesané jsou do kamene.
-
Jevíčko: moravské město ve východních Čechách
Léčebna tuberkulózy v Jevíčku letos slaví sto let. Zatímco dříve to byla pro mnohé poslední cesta, dnes sem jezdí návštěvníci obdivovat krásu historických budov i p...
-
Láska až za hrob. Znáte legendární příběh z Moravské Třebové?
Každý hřbitov má co vyprávět. Dušičkové Východočeské výlety míří na místa starobylých náhrobků a legend o životě, lásce i smrti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.