Žili tu s námi, i v Chocni a Holicích
Druhou světovou válku v Chocni i Holicích přežilo jen pár lidí židovského vyznání. Většinou ti, kteří byli chráněni smíšenými sňatky. Dnes tuto komunitu připomínají jen kameny zmizelých, hřbitovy a pomístní názvy.
V Chocni žila před válkou nevelká židovská komunita, která patřila do židovské obce v Doudlebech. Ve městě nenajdeme synagogu ani židovský hřbitov, ale dodnes jsou v povědomí místní názvy, které připomínají jména židovských rodin. Dodnes se například užívá označení Roubíčkova továrna.
Roubíčkovi byli prvních transportů do Terezína ušetřeni, neboť je chránilo smíšené manželství. Jan Roubíček s manželkou Elli a třemi dětmi Martinem, Tomášem a Doris válku přežili.
Kromě Roubíčkovy továrny a jejich krásné vily, známé jako Zámeček, připomínají židovskou komunitu v Chocni památeční kameny, které jsou umístěny před domy, v nichž tyto oběti holokaustu před válkou žily.
O uchování povědomí na zmizelé židovské spoluobřany se v Chocni dlouhá léta stará Hana Vavříková. Podrobně pak osud rodiny Roubíčkovy, která po válce emigrovala do Argentiny, sepsala studentka hebraistiky Kateřina Nejedlá.
Třicet kamenů zmizelých
Ani v Holicích nenajdeme synagogu. Ve městě byla do války pouze modlitebna v jednom z domů na náměstí. V Holicích se dochoval židovský hřbitov v těsném sousedství hřbitova městského.
Město se čtvrtým rokem zapojilo do iniciativy německého umělce Guntera Demniga - pokládání Stolpersteinů. A v září 2024 položilo na třech adresách dalších osm kamenů, v Holicích dnes tedy najdete 30 Stolpersteinů, neboli kamenů zmizelých připomínajících oběti holokaustu.
Lesní cesta Židovka
Také v Holicích se dodnes užívají pomístní názvy, které připomínají zmizelou židovskou komunitu. Během války se v lesích nad Holicemi budovaly cesty, na jedné z nich v roce 1942 pracovali i židé z Chocně a Holic. Byla to práce velmi těžká, jak dokládají poválečné výslechy dělníků, kteří se na stavbě také podíleli.
Často v nich zmiňují sadistického německého správce Ludwiga Mayera. Ten na konci války unikl útoku partyzánů a prchl i s rodinou do Rakouska. Přestože poválečná československá justice žádala o jeho vydání, aby se zodpovídal za své činy v Holicích a Vysokém Chvojně, nebyl vydán a spravedlnosti tak unikl.
Související
-
Kamilu Seinerovou odvedli nacisté na počátku války, své děti už nikdy neviděla
V Pardubicích ve Smilově ulici budou od září 2024 před domem čp. 401 ležet kameny zmizelých za rodinu Seinerovu. Vzpomeňte na ně, když budete procházet kolem.
-
Hajní na Holicku zachránili stovky lidí
Riskovali život svůj i svých rodin, přesto neváhali s pomocí
-
Všichni Češi od Sarajeva byli u partyzánů, s Němci nešel žádný
Češka Libuše Gulinová měla skvělou paměť a tak ji partyzáni v okolí Sarajeva využívali jako spolehlivou spojku. Všechno měla v hlavě a v tašce jen učebnice do školy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
