Do zabíjačkového guláše nepatří majoránka ani paprika. Nejlepší je druhý den

Co nepatří do pravého zabíjačkového guláše? Zeptali jsme se předsedy Asociace kuchařů a cukrářů
Co nepatří do pravého zabíjačkového guláše? Zeptali jsme se předsedy Asociace kuchařů a cukrářů
Fašank, ostatky, končiny, voračky…tak se říká v různých místech České republiky masopustu. A právě v těchto dnech prožíváme masopustní hodování. Zabíjačky patří k tradicím stejně jako průvod maškar. Letos masopust potrvá do 5. března. Pak nastane čtyřicetidenní půst.
Pokud nemůžete uspořádat časově i fyzicky náročnější zabíjačku, vyzkoušejte například zabíjačkový guláš. Ale pozor, podle předsedy východočeské pobočky Asociace kuchařů a cukrářů Františka Rybky je potřeba ho založit dopředu. Guláš je zkrátka nejlepší až druhý den.
Zabíjačkový guláš zvaný šmikuranda
Do správného guláše patří dostatek cibule. Základem je kromě cibule také paprika, rajský protlak, pepř, sůl, česnek a majoránka. Zabíjačkový guláš se ale od toho klasického liší.
„Do zabíjačkového guláše nepřijde majoránka, ani protlak, ani paprika. Postup je velmi jednoduchý. Je potřeba osmažit cibulku na sádle do zlatova, nedělejte ji úplně tmavou. Na cibuli opečeme nakrájené maso na kostky, může být už nakořeněné den dopředu. Stačí pepř, sůl a kmín pro dobré trávení,“ popisuje šéfkuchař Rybka.
Bez vnitřností to nejde
Do zabíjačkového guláše patří nejen maso nakrájené na kostky, ale také vnitřnosti.
„Jazyk, ledvinky, slezina, srdíčko, to všechno tam patří. Osolíte, necháte pořádně zatáhnout a vyrestujete. Přiléváte vývar, který si uděláte v podstatě ze všeho, co vám odpadne od nože. Všechny odřezky, někde se také říká ofrcky, se přece na zabíjačce hází do vody a vaří,“ radí František Rybka.
A čím zahustit? Podle Rybky je nejlepší na zahuštění guláše chleba a dostatek cibule.
Jaká sladkost dostala lidový název ostatky? A jak udělat doma tlačenku? Poslechněte si víc v záznamu pořadu.
Související
-
Mořidlo je pro přípravu zvěřiny nezbytné. V nové kuchařce najdete tipy na podzimní hostinu
Spisovatelka Danka Šárková oslovila před 5 lety veřejnost svou Krkonoškou kuchařkou plnou tradičních receptů z Krkonoš. Teď vychází její nová Zvěřinová kuchařka.
-
Kvalitní mořská ryba z mrazáku je lepší než pseudo čerstvá. Podmínkou je mrazit šokem
Každý Evropan sní v průměru dvacet kilogramů ryb za rok. Česká republika je ale v tomto případě ostudou Evropy. Za rok sní každý z nás v průměru maximálně 5-6 kg ryb.
-
Květáková polévka nebo dezert z datlí. Uvařte si menu po anglicku
Karel Kopecký z Předhradí je vyučený kuchař, který se prý rozvařil teprve v Anglii. Mluvit cizí řečí mu totiž nejdřív moc nešlo, a tak se raději zavřel v kuchyni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.