Doma má tisíce parte. Jsem spíš kronikář, říká sběratel
Miroslav Keleman z Chrasti u Chrudimi už po desítky let sbírá smuteční oznámení. Vždyť stejně jako rodný list je se životem spojené i parte. A za ním jsou příběhy.
V roce 1970 začal Miroslav Keleman pracovat v pohřebních službách. O tři roky později dostal od chrasteckého kostelníka Karla Meduny velký soubor smutečních oznámení, která se umisťovala na dveře kostela. „To byl vlastně základ mojí kolekce parte. Od té doby jsem jich nashromáždil přes 8000,“ vysvětluje Miroslav Keleman.
Dříve se tisklo jinak
Sběratel uchovává v krabicích, kartonech a deskách nejrůznější smuteční oznámení. Miroslava Kelemana zajímají parte z dávné minulosti, zakládá si ale hlavně oznámení o úmrtí slavných osobností, ať z oblasti sportu, umění nebo politiky. A protože je Miroslav Keleman muzikant, podstatnou část jeho kolekce tvoří parte členů dechových orchestrů nebo vojenských či tanečních hudeb. Smuteční oznámení doplňuje ještě výstřižky. Parte kapelníka Františka Kmocha tak doprovází informace o jeho životě a kariéře.
„Na starých smutečních oznámeních obdivuji nejvíc tu precizní práci, grafiku a tiskařské umění z období první republiky,“ vysvětluje Miroslav Keleman. „To se s dnešními parte z běžných tiskáren vůbec nedá srovnat. Jejich barva a kvalita rozhodně nemůže vydržet desítky let, tak jak u těch prvorepublikových,“ dodává sběratel.
Nejstarším oznámením v kolekci Miroslava Kelemana je parte z roku 1679. „Bohužel to ale není originál, jde o fotokopii. Tento kousek jsem dostal od přátel z Ameriky. Vlastním také oznámení parte nejstarší občanky Česka, která zesnula ve věku 110 let. Mezi zvláštní oznámení patří i to z roku 1981. Jsou na něm uvedena jména 65 horníků, kteří zahynuli při neštěstí v dole Pluto v Louce u Litvínova.
Miroslav Keleman uchovává všechna smuteční oznámení, která mu lidé přinesou, další si korespondenčně shání sám. „Jsou to především smuteční oznámení slavných lidí. Podařilo se mi získat oznámení o úmrtí prezidenta Edvarda Beneše nebo Ludvíka Svobody. Mám schované také parte atleta Emila Zátopka nebo gymnastky Věry Čáslavské.“
„Zatím jsem se nesetkal osobně s nikým, kdo by měl podobnou sbírku. I když já nejsem sběratel, spíše kronikář. Dříve mě okolí odsuzovalo za to, že mám tak zvláštního koníčka. Dnes ale za mnou lidé často chodí s tím, že třeba ztratili nějaké doklady, informace o úmrtí příbuzných. Jsem rád, když jim mohu třeba v tomto směru nějak pomoci,“ dodává vlastník tisíců parte.
Miroslav Keleman je vskutku vášnivý sběratel. Smuteční oznámení totiž nejsou zdaleka jediným předmětem jeho zájmu. „Sbírám vlastně všechno. První byla ořezávátka na tužky, těch prvních čtrnáct jsem si koupil v roce 1961, dnes je už ani nespočítám. Sbírám také hudební nástroje, staré pivní lahve a vše, co souvisí s pivovarnictvím,“ říká nadšený sběratel.
Související
-
Láska až za hrob. Znáte legendární příběh z Moravské Třebové?
Každý hřbitov má co vyprávět. Dušičkové Východočeské výlety míří na místa starobylých náhrobků a legend o životě, lásce i smrti.
-
I Pardubice mají svůj Slavín. Připomíná památku významných osobností města i celého regionu
I východočeské Pardubice se staly místem věčného odpočinku celé řady slavných a uznávaných lidí. Jejich jména si můžete připomenout při procházce Pardubickým Slavínem.
-
Poslední cesta plná barev. Pardubické krematorium připomíná...
Málokdo dokáže při prvním pohledu na pardubické krematorium odhadnout, co se uvnitř odehrává. Slavná východočeská stavba, která hrála významnou roli ve filmu Spalov...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.