Druhá republika ve východních Čechách

Druhá republika v Poličce

Polička ležela zdánlivě v hlubokém vnitrozemí, proto všechny poličské občany překvapila 6. října 1938 rozhlasová zpráva, že město připadne po odtržení Sudet Německu. V jejím sousedství bylo totiž Hřebečsko s téměř čistě německým osídlením. 

Město zachvátila panika. Polička byla české město s jen minimálním počtem německých obyvatel. Politici jednali o změně hranice, přesto začala preventivní evakuace. Přestěhován byl okresní úřad a četnická stanice, z města prchla čtvrtina obyvatel. V záboru se měla ocitnout i muniční továrna. Tři dny z ní byly vypravovány desítky nákladních souprav, její přemístění ale nebylo v lidských silách. První německé jednotky vstoupily do Poličky 10. října 1938 a zabraly většinu města.

Další dobové fotografie si můžete prohlédnout ve fotogalerii Městského muzea v Poličce.

Zatímco v městech a vesnicích s většinovým německým obyvatelstvem vítali přijíždějící vojska s nadšením, v Poličce byl jejich příjezd vnímán pokud ne přímo nepřátelsky, pak určitě rozpačitě. Vojáci masírovaní německou propagandou o krvelačných Češích, byli klidem ve městě určitě překvapeni. Stejně jako zásobováním obchodů, které z centrálního Německa neznali. Navíc díky výhodnému kurzu marky ku koruně, pro ně bylo v Čechách velmi levno.

Nová hranice oddělila české dolní předměstí od starého města a nejvíce obydleného horního předměstí. Němci vytvořili tři oficiální přechody, přes které bylo možné se speciálními propustkami procházet. Po dvou dnech se německá vojska stáhla a hranici ponechala mezi starým městem a horním předměstím.   

Muniční továrna za městem

Do katastru horního předměstí spadala i muniční továrna, kde bylo před záborem zaměstnáno 200 lidí. Evakuována byla jen částečně, zůstalo v ní zařízení i materiál v milionových hodnotách. 24. listopadu 1938 se hranice posunula ještě dále od Poličky a  muniční továrna měla být vrácena Čechům. Poslední tři dny ale pustili němečtí vojáci do továrny obyvatele okolních vesnic a ti ji totálně vyrabovali.

Odvezli soustruhy i nábytek, rozbili okna i kachle v laboratořích, vytrhali dveře a rozštípali je na otop. Dílo zkázy bylo tak neuvěřitelné, že se do továrny pořádaly školní výpravy. Zdevastovaná muniční továrna byla dávána jako příklad toho, co je možné v budoucnu čekat od Němců. A budoucnost jim dala za pravdu. Ne co do likvidace majetku, ale co do krutostí páchaných v naplňování ideí rasově čisté Velkoněmecké říše.

Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.