Druhá republika ve východních Čechách
Druhá republika trvala jen 167 dní. Byla o třetinu menší než její předchůdkyně, přišla ale o mnohem víc než o území. Deprimovaná společnost chtěla změnu a tak Česko-slovenskou republiku zbavuje demokratických myšlenek republiky první.
Všechny epizody
Okamžitě po podpisu Mnichovské dohody došlo na vyhánění Čechů a Židů z pohraničí, kde řádili tzv. ordneři (ozbrojené polovojenské oddíly sudetských Němců). K uprchlíkům se přidávali i němečtí antifašisté, kterým šlo o život. Do vnitrozemí přišlo více než 200 tisíc lidí z pohraničí.
Lidé vinili prvorepublikové politiky z toho, že oni můžou za Mnichovskou zradu. Dochází ke zjednodušování politického systému, k centralizaci v mnoha sférách, ve spolkovém životě i v politice. Objevuje se nová síla Strana národní jednoty, v čele s agrárníky.
Antisemitismus
Dochází k vyřizování účtů, ať už s politiky první republiky, nebo například s Židy. Dlouhodobě tlumený antisemitismus nabral vzduch do plic a rázem bylo slyšet, kdo za vše může. Židé byli snadným terčem - byli vidět a bylo jim co vzít. Židé se snaží zachránit přestupy k jiným církvím. Ochotně je přijímá především evangelická církev, ovšem ani změna vyznání je neochrání před blížícími se transporty.
Těžký život druhé republiky
S přicházejícími uprchlíky se zvýšila nezaměstnanost. Úřady i školy propouštěly vdané ženy a jejich místa byla nabídnuta uprchlíkům z pohraničí.
V Sudetech zůstalo mnoho přírodních zdrojů, nerostných surovin, průmyslu, ale také vybudované opevnění a mnohé komunikace. S pohraničím odešla i oblíbená turistická centra. Češi zvyklí lyžovat v Krkonoších hledali jen těžko podobné svahy.
15. března 1939
14. března odjel prezident Emil Hácha do Berlína, s Hitlerem se setkal hodinu po půlnoci. Po úvodním slovu Háchy začal Hitlerův monolog, při němž oznámil, že vydal vojsku rozkaz obsadit české země a připojit je k Německé říši. Během dalších jednání postihl Háchu srdeční záchvat, nadále se snažil jednat, přesto byl nakonec dotlačen k podpisu prohlášení: "... že klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše."
Související
-
Rok 1938 před Mnichovem a po něm
Rok 1938 viděl naše nadšení i naše slzy. Napjatá politická situace vyústila v Mnichovskou dohodu, které Češi budou už navždy říkat Mnichovská zrada.
-
FOTOGALERIE: Osmičkové roky v Pardubickém kraji
Pro českou kotlinu bylo dvacáté století na osudové osmičky obzvlášť bohaté.
-
Ať žije republika!
Zpráva o vzniku samostatné Československé republiky vzbudila v mnoha městech radost a bouřlivé ovace. V některých smutek, zmatek a odpor.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
