Důležité je dobrodružství poznání, říká historik Jiří Mach

21. říjen 2021

Pro Jiřího Macha je jeho celoživotní profese vášní a láskou. 33 let vedl Vlastivědné muzeum v Dobrušce a ani na penzi ho pracovní zápal neopustil. Jen má teď víc času na sepisování toho, co za profesní život nasbíral.

Jiří Mach se narodil v roce 1950 do rodiny řídícího učitele v Hlinném v Orlických horách a dnes říká, že lásku k historii má v genech. V knihovně má historické knihy po dědečkovi, k dějinám ho vedl i tatínek a štěstí měl i na učitele. Velmi rád vzpomínám na učitele pana Štěpána, který dokázal vyprávět řecké dějiny jako příběhy, což mě velmi zaujalo. Ale vždy jsem měl před paní historií ostych a tak jsem šel studovat na filozofickou fakultu sociologii.

Od buržoazní pavědy k historii

Bývalý ředitel dobrušského muzea maturoval v roce 1968 a na podzim zamířil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Stihnul tak ještě zažít akademickou svobodu a nástup normalizace. Studoval sociologii lidských sídel. Měli jsme být spolutvůrci projektů rozvoje jak regionů, tak jednotlivých měst. Ani jeden z nás to nedělal. Když jsme končili, tak ta místa prostě nebyla. Sociologie začala být podezřelá jako jakási buržoazní pavěda.

Po škole pracoval v okresním archivu, později jako inspektor pro památkovou péči a ochranu přírody a také muzeu v Rychnově nad Kněžnou. Roce 1984 se stal ředitelem muzea v Dobrušce. Pro mě to bylo obrovské štěstí, pro mě se stala práce koníčkem a celoživotní náplní. To se málokomu podaří, usmívá se Jiří Mach.

Za život napsal regionální historik tři desítky knížek o Dobrušsku

Mimochodem o městské muzeum se staral s jednou pracovnicí. Ředitel regionálního muzea dělá všechno, pečuje o sbírky, stará se o jejich prezentaci, o prezentaci poznání minulosti, publikuje a organizuje. Důležité je dobrodružství poznání, dostávat se do oblastí, které ještě nikdo neprobádal a to je něco úžasného, ten pocit, že jsem na něco přišel a zprostředkovat to ostatním.

Historie má lidi vzdělávat

Muzeum se za jeho vedení rozrostlo, dařilo se památkově chráněné budovy udržovat a stabilizovat sbírky. Za největší pokrok v oboru považuje digitalizaci dokumentů. Digitalizovali jsme na 150 tisíc stránek dokumentů. Hlavně nejrůznějších kronik. A k tomu 60 tisíc starých fotografií a to je k dispozici každému badateli. Snažil jsem se tyto informace zprostředkovat publiku, vzpomíná Jiří Mach.

Další kapitolou jeho práce byl i výzkum v terénu. Pracoval na zmapování podzemí Dobrušky, ale vyvrcholením jeho výzkumné činnosti byl průzkum krypt v podzemí Kostela svatého Václava v Dobrušce.

Důležité ale pro Jiřího Macha bylo vždy publikování. „Historie má jedno z nejdůležitějších poslání, a to, aby předávala poznatky, které získá, co nejširšímu okruhu příjemců,“ uvažuje historik, který je podepsaný pod stovkami článků a napsal tři desítky knih. A další píše i na penzi také díky informacím, které získal jako ředitel muzea v Dobrušce.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.