Paměť národa otevírá muzea totalit. První bude v Pardubicích
Znát svou historii a neustále ji připomínat. Takový je hlavní cíl Paměti národa. Nadšenci už dvacet let vytvářejí databázi vzpomínek pamětníků 20. století. Nejcennější pochopitelně jsou myšlenky nejstarší generace.
„V databázi máme i velmi staré nahrávky, dokonce několik legionářů. Dřív jsme natáčeli víc druhou světovou válku. Teď jsme spíš v těch padesátých letech. Natáčíme pamětníky, kterých se totalitní režimy často dotkly na vlastní kůži. K čemu by byl příběh, kdybychom ho nevyprávěli dál,“ uvažuje ředitel Paměti národa Východní Čechy Tomáš Heller.
Plno větších měst až pak
Paměť národa tvoří už mnoho let organizace Post Bellum ve spolupráci s Českým rozhlasem. Vrcholem dosavadního snažení mají být multimediální muzea totalit 20. století. Takzvaný Institut Paměti národa bude místem setkávání různých generací.
Čtěte také
„Asi před dvěma lety jsme se rozhodli kamenný institut vybudovat. V dopoledních hodinách by byl pro základní a střední školy, odpoledne taky pro veřejnost. Velmi jsme se snažili sehnat potřebné finance. Bez lokálních i celostátních partnerů a podpory Pardubického a Královéhradeckého kraje by to nešlo.“
Proč budou zrovna Pardubice první v zemi? „Znamená to určitou souhru náhod, ale taky usilovnou práci. Sešly se příznivé okolnosti a zároveň existuje zázemí včetně silného dokumentaristického týmu vzdělávacího oddělení. To je schopné odbavit přes tisíc dětí ročně,“ říká Heller.
Pardubický institut by se měl v Machoňově pasáži otevřít na podzim. „Kromě expozičního prostoru zahrne i vzdělávací centrum. Plánujeme besedy. Chceme pomáhat učitelům, kterým poskytneme naše materiály, tipy pro práci s příběhy a podobně. Spustíme taky divadelní kroužky Paměti národa. Máme různé vzdělávací projekty včetně Příběhů našich sousedů, kdy děti natáčejí pamětníky a představují je veřejnosti. Školy ale často postrádají možnost jít do nějaké kamenné instituce, kde by se žáci mohli seznámit s pamětníky a jejich příběhy. Ještě před výkladem ve škole by se tak motivovali.“ Po Pardubicích by měla následovat další města.
Související
-
Divadlo Paměti národa začne zkoušet i v Pardubicích. Novinku spustí na podzim
Nečekejte klasickou scénu a ostřílené herce. Představení mají hlavně propojit děti a dospívající s pamětníky přelomových událostí minulého století.
-
Archeologové nahlížejí do minulosti Zámečku, zatím našli nábojnice či kostru koně
Rekonstrukce památníku Zámeček umožnila poprvé do historie místa, které neblaze proslulo popravami obyvatel Ležáků a dalších českých občanů, nahlédnout také archeologům.
-
Tragédie, pohromy, zločiny. Hledání smírčích křížů je jako detektivka
Vzpomínky na středověk můžou být ve vašem okolí. Takzvané smírčí kříže anebo křížové kameny se stavěly jako připomínka katastrof i jako symbol očištění hříšníka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.